Hledáte partnera na celý život? V kosovském Prizrenu vám ho pomůže najít kouzelná fontána

Bývalá jihosrbská provincie Kosovo je už 10 let nezávislou republikou. Mladý stát se snaží prezentovat i jako turisticky přitažlivá země. Jednou z jeho perel je starobylé město Prizren v jižním cípu země, ležící pod horami zvanými srbsky Šar Planina a albánsky Malet e Sharrit. Je důkazem prolínání kultur v tomto koutu Evropy a příkladem unikátní etnické a náboženské rozmanitosti, která není ve zbytku Kosova úplně běžná.

Vstupem do starého Prizrenu je kamenný most přes řeku Lumbardhi, srbsky Bistricu. Není příliš starý, pochází z 18. století. Postavili ho Turci, protože Prizren, stejně jako celé Kosovo, byl až do začátku 20. století součástí Osmanské říše.

Nora Arapiová z kosovského Ministerstva kultury a národního dědictví upozorňuje na zvláštní dláždění mostu.

Čtěte také

Zatímco mostní oblouky a celá stavba jsou z vápencových bloků vyřezaných z kamene nalámaného ve zdejších horách, na povrchu mostu jsou vyskládány ohlazené kameny z řeky. Nemohou se po něm tedy prohánět cyklisté a nejezdí po něm ani auta.

Od pravěku po republiku

Život se v Prizrenu vždy točil hlavně kolem řeky a hradu Kalaja. Každá historická etapa tam podle Nory Arapiové zanechala svoji stopu. Najdete tu pozůstatky římského osídlení, byzantské éry, středověkého srbského království, pěti set let nadvlády Osmanské říše i doby socialistické Jugoslávie.

Prizrenský kamenný most pochází z osmanských dob

Pevnost Kalaja se tyčila nad údolím řeky Lumbardhi už od doby bronzové a v průběhu staletí se přestavovala podle potřeb obránců. Vždy to byl jen vojenský objekt a nesloužil obyvatelům Prizrenu jinak než jako ochrana před nájezdníky.

Čtěte také

Dnes se dá z města k hradu dojít po značené stezce asi za dvacet minut.

Město s otevřenou náručí

V Prizrenu, kde v létě dokáže být i přes 30 stupňů, není nouze o osvěžení. Kromě kaváren a restaurací v chladivých kamenných domech se dá napít čisté vody z mnoha veřejných pítek a fontán.

Křesťanský kostel a muslimská mešita stojí v Prizrenu na dohled od sebe

Ta nejznámější je na centrálním náměstí Shadervan, což v překladu znamená jednoduše Fontána. Je to asi metr vysoký sloupek se čtyřmi mosaznými kohoutky, ze kterých neustále prýští voda.

Fontána na náměstí má podle Nory Arapiové zázračnou moc. Kdokoli nezadaný se z ní napije, ten si najde v Prizrenu ženicha nebo nevěstu. Legenda prý má ukázat pohostinnost zdejších obyvatel, kteří ochotně otevírají hostům své domovy. Návštěvníci jsou totiž v Prizrenu, ale i jinde v Kosovu posvátní.

Čtěte také

Napít se z fontány můžu i já, protože proti jejím účinkům jsem už díky snubnímu prstenu docela imunní.

Duch tolerance vládne v Prizrenu po staletí

Prizren je také velmi etnicky a nábožensky rozmanitý. Žijí tu Albánci, Turci, Bosňáci, Romové a také malé množství Srbů. Ve městě se přirozeně mluví několika jazyky. Takovou vícejazyčnost na jiném místě v Kosovu nenajdete, jsou hrdí místní obyvatelé.

Kulturní různorodost Prizrenu je podle Nory Arapiové dobře vidět i přímo od fontány Shadervan. Sto metrů odtud stojí pravoslavný kostel sv.Jiří. Kousek dál za ním vykukuje zvonice katolického kostela a na druhé straně náměstí stojí mešita Sinana Paši ze 17. století.

Náměstí Shadervan v Prizrenu

Už za vlády Osmanské říše tady spolu žili katolíci, pravoslavní křesťané i muslimové společně a duch tolerance přetrval dodnes. A tak se vám tu stále v poledne může stát, že z jedné strany ulice se ozývají zvony z katolického kostela a z druhé svolávání muezina k modlitbě.

Čtěte také

Nora Arapiová z kosovského ministerstva kultury láká návštěvníky do Prizrenu nejen na jeho kulturní a architektonickou pestrost, ale i na přírodu okolních hor a různé festivaly, kterými město na jaře a v létě žije.

Mohu potvrdit, že i v zimě je tu pěkně. A co teprve až tam všechno pokvete.

autor: pan
Spustit audio