Jana Husa si 599 let po jeho smrti v Kostnici připomínají Češi i Němci
Před více než půl tisíciletím začal v Kostnici koncil, který měl ukončit církevní rozkol a přinést církevní reformu. Město na břehu Bodamského jezera se na čtyři roky stalo hostitelem do té doby největšího shromáždění církevních hodnostářů. Došlo při něm k řadě procesů včetně toho, který vedl k upálení mistra Jana Husa.
Hussenstrasse 64. Jedna z nejhezčích ulic v historickém centru Kostnice. Právě tady, v podnájmu u vdovy Fidy Pfisterin, strávil český kněz první tři týdny svého pobytu na koncilu. Dnes se tu nachází Husův dům a v něm malé muzeum.
„Sice je nenápadné, ale známé,“ říká předseda společnosti Husova muzea Jan Kalivoda. Spolu s dalšími spolupracovníky připravil u příležitosti kostnického koncilu novou expozici. Připomíná i posměšné čtyřverší, které připevnili místní na Husův dům v 16. století.
Kostnicí kráčela historie
Málokteré německé město si zachovalo svůj originální původní ráz. Kostnice je výjimkou. „V domě za mnou, který tu stojí od dob koncilu, bydlel místní purkrabí a před domem se pravidelně konal rybí trh,“ říká Henry Gerlach, který se zabývá historií dlouhé roky.
Věděli jste, že...
... Jan Hus cestu do Kostnice dlouho zvažoval? Nakonec se rozhodl na koncil vydat, pro tuto příležitost si připravil i Řeč o míru, O postačitelnosti Kristova zákona a další pojednání. Události se nakonec vyvíjely úplně jinak. Husovi nepřátelé obvinili Mistra z kacířství a kardinálové ho nechali zatknout.
Teď vydal dobovou kroniku přeloženou do moderní němčiny. Pro zájemce také pořádá naučné výpravy po místech, kde se psaly dějiny. „Tady za mnou je kostnická katedrála. Konalo se tu 45 důležitých shromáždění a byl tu vynesen rozsudek nad pražským reformátorem,“ říká.
Místo, kde stál Jan Hus při vynášení rozsudku, připomíná značka na podlaze dómu Matky Boží. Po patnácti minutách chůze přicházíme k místu, kde došlo k naplnění tohoto verdiktu. Přibližně v těch místech, kde byl před 499 lety Mistr Jan Hus upálen, se nachází Husův kámen.
Ostatky církevního kritika tehdy hodili do Rýna, protože nechtěli, aby si Husovi stoupenci udělali z jeho hrobu poutní místo. Teprve v roce 1862 tu vznikl památník. Z jedné strany připomíná Jana Husa, z druhé Jeronýma Pražského, který skončil na hranici o rok později.
Na Husa dnes v Kostnici vzpomínají Češi i Němci
O dva roky se vypravila k Husovu kameni z Čech první velká pouť. Mezi účastníky byl například i Bedřich Smetana. Od té doby se Češi scházejí u památníku pravidelně. A přijíždějí z různých končin, jak potvrzuje třeba farářka, která přijela s Husovým sborem Čechů a Slováků z Curychu.
Do Kostnice prý jezdí každý rok – i kvůli mladší generaci. „My už jsme ve Švýcarsku přes 40 roků, ty naše děti nebo vnuci jsou integrováni, ovšem snažíme se jim aspoň trochu přiblížit české dějiny a samozřejmě mistra Jana Husa,“ říká farářka Rajmontová.
„Považuji z pěkné, že se tu takto vzpomíná na Jana Husa, že to je česko-německý svátek, že si ho připomínají lidé z různých zemí,“ podotýká dvaadvacetiletá studentka Lena.
Letos na jaře začala v Kostnici velká zemská výstava. Trvat by měla čtyři roky, stejně dlouho jako trval koncil, který – jak zmínil starosta města – zásadně ovlivnil dění ve středověku i později.
