Je 180 let po smrti a jeho hlava vypadá jako rekvizita z hororu. I přes to se stále účastní zasedání univerzitní rady

Vysoké školy jsou často pyšné na svou historii a slavné absolventy. Londýnská univerzita se navíc pyšní i filozofem a myslitelem Jeremym Benthamem. A to doslova! Jeho mumie je totiž k vidění hned u vstupu do školy. S trochou nadsázky lze říci, že právě ona je jeho největším dílem, které přetrvalo věky.

Vypadá to jako prosklená vrátnice, kolem které by člověk prošel bez povšimnutí. A to by byla škoda. Muž, který v ní sedí, totiž není živý. Zemřel už před 180 lety!

S myšlenkou zachovat a vystavit své ostatky přišel sám osvícenecký myslitel. To, co je na půdě univerzity dodnes k vidění, nazval auto-ikona – s odkazem k náboženským obrazům. Svým způsobem skutečně jde o jakousi ikonu či relikvii jeho samotného.

Čtěte také

Příteli, udělej ze mě mumii

„Když Jeremy Bentham zemřel, byla podle jeho přání provedena veřejná pitva. Potom si tělo vzal jeho přítel Dr. Southwood Smith. Nevíme přesně, jak odstranil měkké tkáně, na každý pád zůstala jen kostra,“ popisuje historik Tim Causer.

Kostra zemřelého univerzitního profesora je obalená dřevitou vatou, následně plátěnou bandáží a oblečená do šatů, které patřily samotnému filozofovi.

Auto-ikona Jeremyho Benthama ve vitríně na chodbě Londýnské univerzity

Každého kolemjdoucího upoutá především Benthamova hlava. Vypadá totiž velmi zachovale. Při bližším pohledu ovšem zjistíte, že je vyrobená z vosku.

„Původně byla vystavena i hlava, její konzervace se ale moc nepovedla. Doktor Smith ji vysoušel nad výpary kyseliny sírové. Pokožka silně zhnědla a tvář je celá svraštělá,“ ukazuje Tim Causer.

Čtěte také

Hlava učence, nebo rekvizita z hororu?

Učencova skutečná hlava je teď po mnoha letech dočasně k vidění. Potom poputuje zase do sejfu. Přímo přede mnou si ji právě prohlíží dvojice studentů.

„Je to opravdu jeho hlava?“ žasne student Jack. Když zjišťuje, že ano, dodává: „Tak to je hrůzostrašné!" Jeho kolegyně Margret je stejného názoru: „Vypadá strašidelně. Oči jsou jako živé a zbytek…! Je to hrozné!“

Oči Jeremyho Benthama opravdu vypadají jako živé, jsou ale skleněné. Filozof měl nejspíš mimořádný smysl pro absurditu. Na svůj posmrtný život se důkladně připravoval a tyto skleněné oči nosil několik let v kapse.

Monumentální dílo

Bethamovo dílo je mimořádně rozsáhlé – zabýval se filozofií práva i ekonomií, vězeňstvím nebo také právy zvířat.

„Psal desítky pojednání 8 až 12 hodin denně. Naše univerzita má 80 tisíc stránek jeho rukopisů, dalších 20 tisíc je v Britské knihovně. Připravujeme kompletní vydání jeho díla, které vydá na 80 svazků. Čeká nás ještě hodně práce,“ dodává Tim Causer, který je editorem Benthamových sebraných spisů.

Jeremy Bentham na zasedání akademické rady v roce 2012

Akademici a mumie

A proč si Jeremy Bentham vybral za místo svého věčného odpočinku právě Londýnskou univerzitu? Na sklonku jeho života ji založili jeho žáci inspirovaní jeho dílem. A díky Benthamově nápadu je na půdě univerzity dodnes přítomen nejen jeho duch.

Traduje se, že na zasedání akademické rady vozí pravidelně i jeho mumii.

„To je jeden z mýtů. Ve skutečnosti je přítomen jen na velmi významných schůzích. Naposledy před pěti lety, když se loučil náš proděkan. Byl to zajímavý pohled – akademici sedící po boku Benthamovy mumie,“ vzpomíná Tim Causer.

Můj průvodce připouští, že je to trochu bizarní, ale i přes to je univerzita na mumii svého duchovního otce pyšná.

Čtěte také

„Není mnoho univerzit, které takto uchovávají ostatky svého zakladatele. Pro nás je to už součást inventáře, studenti se s ním fotí. Patří prostě k univerzitnímu životu,“ uzavírá Tim Causer.

Jeremy Bentham na zasedání akademické rady v roce 2012
autor: jma
Spustit audio