Jediná žena v mužském byznysu. Arabka z Akky láká na humus

Humus, to jsou odumřelé organické látky živočišného i rostlinného původu. V hovorové češtině dostal výraz pejorativní nádech něčeho nečistého či odporného, něčeho, co rozhodně neláká ke konzumaci. Jenže na Blízkém východě je všechno jinak, a tak se tam na humus lidem přímo sbíhají sliny. Řeč je o stejnojmenné pochoutce, která je předmětem rivality několika národů.

Akka je jedno z mála historických středověkých měst v Izraeli a na tržišti najdete celou řadu malých restaurací, které jsou v celém Izraeli zdaleka nejproslavenějším humusem. Paní Sohejla právě podává svému synovci na tác dvě misky se žlutou pastou. Humus si k obědu objednal zlatník do svého krámku přes ulici.

„Každý se ptá, proč je můj humus tak krásně žlutý. Je to proto, že ho připravuji jen z přírodních surovin, nepřidávám do něj mouku nebo jiné bělící prostředky,“ chlubí se 50letá Sohejla al-Hindíová. V Izraeli je tato svobodná Arabka z Akky jedinou ženou, která se v jinak výhradně mužském byznysu s humusem pohybuje.

Na humus se chodí nejčastěji na oběd

„Každý den jsem tu ráno od půl sedmé. Ale už v pět přichází můj synovec, zapálí plyn, nachystá sporáky a náčiní a v osm hodin už musí být všechno připravené,“ popisuje. Nejvíc lidí chodí na humus přes oběd. A skutečně. V půl jedné odpoledne je malá hospůdka paní Sohejly obsazená do posledního místa.

Čtěte také

Paní Sohejla nakládá humus z nerezového hrnce na plastikové talířky, na každý přijdou dvě naběračky. „Humus si u mě můžete dát s celými kuličkami cizrny, s boby, masem, houbami nebo třeba s piniovými semínky,“ vysvětluje.

Přikusovat můžete olivy, cibuli nebo nakládaný tuřín


Humus je arabský výraz pro cizrnu. A ta je také základem stejnojmenné pochoutky. Další důležitou surovinou je tahina, tedy pasta ze sezamových semínek.

Velký hrnec jí zároveň slouží jako mixér a paní Sohejla v něm denně připraví humus až pětkrát. Nasype do něj uvařenou cizrnu a tahinu. Hrnec zaklopí, uzavře a už se vše mixuje dohromady. Nakonec přidá ještě jednu konvici tahiny, aby byl humus jemnější, trochu soli, trochu nasekaného česneku a vodu s citronem. Přípravu má v oku, humus míchá už nějakých 30 let.

K talíři teplého humusu dostane host na stůl chlebové placky a několik dobrot k přikusování, například nakládané olivy, syrovou cibuli, kyselé okurky nebo fialový nakládaný tuřín. Teď už rozumím, proč je město Akka považované za izraelské království humusu a proč je restaurace paní Sohejly tolik proslavená.

autor: mac
Spustit audio