Jsem zažraný Moskvan, říká rusko-český umělec Pivovarov
Už téměř třicet let žije a tvoří v České republice. V Moskvě mu to však na popularitě nijak neubírá. Ruská metropole po několika letech znovu přivítala klasika současného umění Viktora Pivovarova s otevřenou náručí. A platí to i naopak. S nadšením se do rodného města vrací i oceňovaný umělec, který je jedním ze zakladatelů proslulého moskevského konceptualismu.
„Moskvu mám strašně rád. Jsem vlastně takový zažraný Moskvan. Kromě ní vlastně neznám nic,“ usmívá se 74letý Viktor Pivovarov, který se do ruské metropole v těchto dnech vrací už se svou třetí velkou výstavou za posledních pár let.
„Když sem přijedu, cítím hned přesně tu Moskvu, kterou miluju a ve které jsem se narodil. Vzduch, světlo, domy – všechno okamžitě cítím jako svoje,“ říká umělec, kterému prý každá návštěva rodného města dává energii do dalších let života v Praze.
Nadšení světově oceňovaného autora velkoměsto zjevně opětuje. Přinejmenším jeho kulturní scéna. Nejnovější přehlídku si hned v den otevření přišly do moskevského Muzea moderního umění prohlédnout stovky lidí.
„Představuje pro nás klasiku konceptualismu, směru, kterému se nejen v Rusku věnuje čím dál větší pozornost. Je skvělé vidět práci jeho zakladatelů – kromě Viktora Pivovarova nedávno také Erika Bulatova nebo Ilji Kabakova,“ pochvaluje si Asja Klišovová.
Viktor Pivovarov patří už roky ke klíčovým jménům moderního ruského umění. Zakladatelé takzvané Moskevské konceptuální školy – za sovětského režimu ignorovaní členové neoficiální scény – jsou dnes světově uznávanými reprezentanty toho nejlepšího, co soudobé ruské umění nabízí.
Jak 25letá Asja dodává, právě reflexe 70. a 80. let ji na obrazech Viktora Pivovarova zajímá nejvíce. „Byla jsem tehdy malé dítě, ale vím, jak tu dobu prožívali moji rodiče a s jakými problémy se potýkali. Přesně o tom mluví i konceptualisté, a proto jsou jejich práce důležité. Pomáhají nám lépe porozumět vlastní historii,“ myslí si Asja.
„Pivovarov je jedním z mých nejoblíbenějších umělců, na jeho dílech jsem vyrostl. Jeho ilustrace dětských knížek ke mně dodnes důvěrně promlouvají, jsou to až dojemné vzpomínky. Byl takový můj průvodce dětstvím,“ usmívá se další návštěvník výstavy Lev Něstěrov.
Přehlídka, která se ovšem zaměřuje jen na posledních pár let tvorby Viktora Pivovarova, nabízí i inspirativní pohled na dnešní společnost – její lepší i horší momenty a problémy, kterým v ní často dost osamělí jedinci čelí. Nakolik obrazy a kresby Viktora Pivovarova formuje jeho česká zkušenost?
„Je to poměrně složitá otázka, protože českou ,emoci‘nemůžete přesně nahmatat,“ říká k tomu umělec. „Jsem například velice vděčný, že jsem mohl být přítelem spousty vynikajících českých umělců a moc si jich vážím.“ A Česko hraje podle expertů ještě jednu důležitou roli.
Historik umění Sergej Popov oceňuje zejména fakt, že v Česku žijící umělec nahlíží na ruskou společnost zvenku a jako jeden z mála tak ruské publikum vrací na cestu k vlastnímu – léty a ideologiemi zanesenému – kulturnímu podvědomí.
„Pivovarov vytváří důležitou spojnici s první polovinou 20. století a s momenty, které k ruské kultuře patří, ale pomalu se z ní vytrácejí. Mám na mysli ruskou avantgardu, absurdní a surrealistickou poezii a literaturu z počátku století. Mimochodem Pivovarov sám slovem výborně vládne a velmi originálně s ním pracuje ve své výtvarné tvorbě,“ dodává na závěr Sergej Popov.
