Kdo to postavil? Na Maltě je záhadná nejstarší kamenná stavba světa
Před necelými 200 lety jistý zemědělec na východě ostrova Gozo při obdělávání pole narazil u vesnice Xaghra na obrovské balvany. Jak zanedlouho zjistil tým britských archeologů, objevil opravdu starou památku, kterou před více než pěti tisíci lety postavili na Maltě lidé, o jejichž původu nevíme dodnes prakticky nic.
Ggantija znamená Věž obrů. Ostatně podle jedné z pověstí ji vystavěla obryně Samsuna nebo Sunsuna a kameny nanosila z jihu ostrova na vlastní hlavě. Není divu, rozměry balvanů se vymykají představě, že by stavby mohly být dílem lidských rukou.
„Ggantija je megalitický chrám. Jedná se o spojení slov mega a litos a znamená to obrovské kameny. Tyto chrámy totiž byly postaveny z obrovských balvanů. Ten největší kámen je právě tady v Ggantije na ostrově Gozo a má váhu 50 tun. Na Maltě kameny, z nichž jsou postavené megalitické chrámy, váží 15 tun a jsou 6 metrů široké,“ vysvětluje průvodkyně Adriana Oliva, která už léta na Maltě žije.
Majestátní, záhadná a ze všech staveb na světě nejstarší
O skutečném původu tohoto prehistorického chrámu, stejně jako dalších podobných památek roztroušených po maltském souostroví, toho vědci vědí stále pramálo.
„Chrámů je tu opravdu hodně. Existuje 12 chrámů, o kterých víme, které můžeme fyzicky navštívit. Řada dalších se nachází pod zemí, na které jsou postavené domy a města. K těm se už pravděpodobně nedostaneme,“ popisuje Adriana Oliva.
Megalitické chrámy jsou přitom opravdu staré a unikátní. „Maltské megalitické chrámy byly postavené kolem roku 3600 př. n. l. Jako první byl postaven právě chrám Ggantija. Ten je tak nejen nejstarší ze všech maltských megalitických chrámů, ale je zároveň i nejstarší volně stojící kamennou stavbou na světě. Je o tisíc let starší než egyptské pyramidy v Gize a o 1500 let starší než Stonehenge v Anglii,“ říká naše průvodkyně.
Chrámy pro Matku Zemi zůstaly, její uctívači se však ztratili
Podle všeho lidé před více než pěti tisíci lety v tomto chrámu uctívali Matku Zemi, bohyni plodnosti. Jednou ze záhad je, kam se tito lidé, o jejichž původu toho víme málo – má se za to, že přišli ze Sicílie – poděli. Stopy po této civilizaci se ztrácejí okolo roku 2500 před naším letopočtem. Některé teorie zní fantasticky.
„Stavitelé těchto maltských megalitických chrámů byli jacísi předkové stavitelů egyptských pyramid. Vlastně se prý jen přesunuli k deltě Nilu, kde začali stavět pyramidy. Znalost, jak posouvat balvany, získali však už tady na Maltě,“ nabízí jedno z vysvětlení Adriana Oliva.
Šest těchto sakrálních komplexů bylo zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO. Ročně je navštíví skoro 1,2 miliónu lidí, tedy asi trojnásobek všech obyvatel Malty.
Kdo? Jak? Proč? Tyhle otázky vědci nerozluštili
Zůstávají otazníky. Archeologové totiž nenašli žádné stopy trvalého osídlení. Podle odhadů v té době čítala populace na ostrově kolem 14 tisíc duší. Jen na stavbu ggantijské svatyně prý bylo potřeba na devět tisíc lidí. Neví se nejenom odkud, ale ani jak se na ostrovy dostali.
„Pokud tu nežilo dostatečné množství lidí, kteří by postavili takovouto stavbu, kdo se mohl v roce 3600 př. n. l. tak rychle přepravovat, že by mohl přijet na Maltu, postavit část takového chrámu a odjet? To je velká záhada dodnes,“ říká Adriana Oliva. Megalitický chrám Ggantija na ostrově Gozo zůstane záhadami opředen asi ještě dlouho.
Zvětšit mapu: megalitický chrám Ggantija se nachází na ostrově Gozo
