Kdo v Provence rozváží bagety? Česká malířka na kole

Život na jihu Francie má své kouzlo a právě teď to tam vypadá téměř idylicky. Léto v Provence ještě nekončí, zato ubylo turistů. Navíc lidé se tam pořád na něco těší. Například ráno na čerstvý croissant. Není divu, že se tam tak dobře žije umělcům, i těm českým.

Je sedm hodin ráno. Škoda, že rozhlas nemůže přenášet vůně, protože v této boulangerii to tak krásně voní. Christian Cottard, který byl kdysi vyhlášen nejlepším pekařem Francie, je vzhůru od pěti hodin.

„Děláme asi 60 procent croisantů a 40 procent pain aux chocolat. Lidé přijdou a hned se ptají: máte croissant? Ten je vždy spojen se snídaní. Naproti tomu pain aux chocolat je lahůdka, více se jí během dne a také ho mají raději děti. A co se cizinců týče – ti znají mnohem více croissant. Je to francouzský symbol, stejně jako bageta,“ vysvětluje Christian.

Idylická snídaně na břehu moře

Říkáte si, může být ještě něco lepšího než croissant či pain aux chocolat po ránu? Ano, může. Když je dostanete do postele. Slyšíme zvonek kola. Sympatická mladá žena s typickým provensálským kloboukem – trochu připomínající paní sládkovou z Postřižin – na něm kličkuje v uličkách Antibes. Pak vjíždí do přístavu a jede kolem zaparkovaných loděk. Jejich majitelé už vědí, co tento zvonek znamená: přijíždí snídaně.

Čtěte také

„Nemusíme se oblékat a utíkat do pekařství . Takhle nám přijede pečivo přímo před nos. Kupuji vždy pain au chocolat,“ říká paní z oblasti kolem města Belfort, která tady tráví každoročně léto i část září.

Kolo pokračuje v jízdě a z lodí vylézají ospalé paničky v nočních košilích, které vůně croissantu vyhnala z pelechu. Sluníčko začíná svítit a den tak příjemně voní.

Christian Cottard (vlevo)

„Máte ještě něco jiného, nějaké jiné pečivo? Ukažte – to je dobré, ale stejně si vezmu croissant,“ říká jedna ze zákaznic. Je čas představit mladou paní, která rozdává radost. Kolik croissantů se vlastně prodá?

„Dnes jsem jich prodala 91, ale pan cukrář by chtěl, abychom prodávali stovku. Doufám, že se k ní přiblížím už zítra,“ říká Daniela.

Ze Zlína k radostem Provence

„Vedle pekařství mám ateliér. Dala jsem si závazek napsat něco o tom, co jsem tu prožila,“ dodává.

Čtěte také

Daniela je výtvarnice ze Zlína, která žije na jihu Francie už patnáct let. Jako cizinka dokáže ocenit půvab Provence včetně těch největších klišé lépe než samotní Francouzi.

Ranní vyjížďka na kole s košíkem croissantů pro ni není jen přivýdělkem. Těší se na ni celé odpoledne. Vždyť, komu se poštěstí vozit ráno, když se den probouzí, voňavé croissanty na břehu moře? Jak by řekl Tom Sawyer: bílit plot také nemůže úplně každý.

Daniela objíždí město na kole

Možná, že právě barvy probouzejícího dne představují pro tuto umělkyni, která se do jihu Francie zamilovala, důležitou inspiraci. Svůj druhý domov zachycuje na plátně či na šátcích, které zdobí.

Prodavačka croissantů je osobou, kterou lidé ráno nejraději vidí a s níž, v závislosti na stupni probuzení, si i rádi popovídají. Dokázali byste uhodnout, jaká otázka v tomto harmonickém až téměř idylickém prostředí bez jakýchkoliv starostí otevírá brány mnohaminutové konverzace? „Jak se daří vašemu malému pejskovi?“

autor: jšm
Spustit audio