Kolébkou německého fotbalu je Berlín, jeho chůvou armáda. A pubertu prožil ve stínu nacistické propagandy
Berlín byl prvním německým městem, které pobláznila míčová hra původem z Anglie. Němci, ale nejen oni, jí pak v následujících desetiletích naprosto propadli. Že se fotbal uchytil právě v tomto městě na Sprévě, není zas tak velkým překvapením. Berlín měl totiž pro fotbal snad ty nejlepší podmínky.
„Fotbal dorazil do Berlína docela brzy, a to v 80. letech 19. století. Do Německa se dostal nejspíš prostřednictvím studentů z Anglie, kteří v Berlíně studovali na technické univerzitě,“ vysvětluje Stella DiLeová z berlínského městského muzea.
Pro německou metropoli je fotbal téma doslova niterné. Žádné jiné město v císařském Německu nemělo tak příznivé podmínky pro fotbal jako právě Berlín. Domácí klub Hertha Berlín je nejstarším v německé Bundeslize – datum založení 1892.
Fotbal jako vedlejší produkt války
„Berlín se stal kolébkou německého fotbalu, protože tady byla spousta volných prostranství. Cvičila na nich armáda, ale o víkendech byla přístupná veřejnosti. Berlíňané tam rádi piknikovali a relaxovali. A studenti z Anglie tam hráli fotbal,“ vysvětluje Stella DiLeová.
Těžko si představit, že by se fotbal mohl v Německu rozšířit bez armády. Nejen tím, že dala k dispozici hřiště.
„Opravdu populárním sportem se fotbal stal až po první světové válce. Krátce před jejím vypuknutím zařadila armáda tento sport do výcviku rekrutů. Během války se tak s fotbalem seznámily miliony mladých mužů,“ vysvětluje pracovnice městského muzea.
A když se pak vrátili z války – tedy ti, kteří měli to štěstí – přinesli si s sebou pochopitelně i nového koníčka – fotbal.
Demagogický potenciál fotbalu
A fotbalu byla nakloněna i Výmarská republika, která se zrodila z rozvaleného císařství.
„Ve 20. letech byla v Německu zavedena osmihodinová pracovní doba. Dělníci proto měli více času, a tak se na fotbal chodili dívat, nebo ho přímo hráli. Právě tehdy se stal fotbal masovým fenoménem,“ dodává Stella DiLeová.
Co přitahuje masy, přitahuje i demagogy a manipulátory. Nacisté si fotbal vyhlédli právě proto, že na zápasy místních týmů už chodily tisíce lidí. A když se chopili moci, měli fotbalové kluby pochopitelně v hledáčku - vytušili potenciál.
„Nacisté zglajchšaltovali všechny sportovní kluby. Postupně je museli Židé opustit. Goebbels si po jednom zápasu napsal do deníku: Stadion burácí, hra k ovlivňování mas,“ cituje Stella DiLeová.
Berlín – fotbalové srdce Německa
I Hertha Berlin stála ve stínu hákového kříže, stejně jako všechny ostatní kluby. Mohla ale navazovat na svou lepší minulost a fotbal hrála dál. „Je nejúspěšnějším berlínským klubem, jehož historie je velmi úzce spjatá s dějinami města,“ připomíná moje průvodkyně.
A tak hymna Herthy Berlin i dnes jako bojový chorál rozeznívá berlínský olympijský stadion vždy, když nastupuje domácí tým. A volných prostranství je v Berlíně také stále dost. A stejně jako kdysi, i dnes se na nich čutá fotbálek. Vím to velmi dobře.
