Kouzlu legendární vody Boržomi propadli Romanovci i Stalin
Léčivá voda Boržomi nesměla kdysi chybět na stole při žádné hostině. Víno a voda Boržomi proslavily malou zakavkazskou Gruzii po celé Evropě. Zázračné prameny tam přitom znovu objevili poměrně nedávno – na počátku 19. století.
V Gruzii je hodně míst vulkanického původu, a proto tady sirnatá minerální voda vyvěrá téměř na každém kroku.
„V Boržomi na začátku 19. století nikdo nežil, byl tady neprostupný les. Turci předtím z této rokle všechny vyhnali nebo pobili,“ začíná vyprávět dramatický příběh zdejších lázní starousedlík Rustom Veliašvili.
Léčivé prameny objevili vojáci
„Po připojení Gruzie k Rusku vojáci někdy kolem roku 1810 našli v lese termální prameny a podali o tom zprávu veliteli. Ten měl nemocnou dceru a té se po šesti koupelích ulevilo. Byl to vzdělaný člověk, aristokrat a okamžitě pochopil, že jde o léčivou vodu,“ pokračuje Rustom.
Čtěte také
„V Petrohradě se o ni začali vážně zajímat, provedli analýzu vzorků a zkušební léčbu. Dva ze šesti pacientů, kteří trpěli potížemi zažívacího traktu a nemocemi kloubů, se uzdravili,“ vypráví můj průvodce.
Romanovci a vodní elektrárna
Gruzínský klenot, lázně Boržomi, si nakonec ve svém vlastnictví ponechala carská dynastie Romanovců. Dva hlavní prameny se ale jmenují Kateřinin a Evženův – na počest slavného generála Evžena Golovkina a jeho dcery Kateřiny, kteří se tady léčili.
„Lázně Boržomi už tedy existují 170 let. Romanovci vybudovali v centru města dřevěný palác a kolem něj lázeňské domy v mauretánském stylu. Ke konci 19. století už bylo Boržomi evropskými lázněmi se vším všudy, až na jednu věc...“ popisuje Rustom.
Čtěte také
„Chyběla elektřina. Romanovci proto rozhodli, že kilometr odtud v parku postaví vodní elektrárnu, teprve druhou v Rusku. První fungovala od roku 1886 na řece Ochtě u Petrohradu a druhou dokončili tady u nás v Gruzii v roce 1899,“ vypráví Rustom.
Okolí zdobí umělý vodopád
Lázněmi protéká říčka Boržomka. Její voda je naprosto ledová a zřejmě také trochu minerální. V soutěsce Boržomi mají jednu obrovskou raritu, kterou je umělý vodopád. Když měla vodní elektrárna velké přebytky vody, vykopali zde ještě jeden kanál po horském hřbetu. Tím přivedli vodu k vodopádu. Pod vodopádem najdeme hezkou sochu Prométhea.
Čtěte také
Když se pak kabinovou lanovkou vzneseme nad kaňon říčky, prohlédneme si celý vodopád, který padá z výšky několika desítek metrů do údolí. Samotné městečko vypadá spíše zanedbaně, ale v lázeňské části se hojně staví.
Minerálka léčí i kocovinu
Kouzlu přírody a vody Boržomi podlehli nejen Romanovci, ale i pozdější dělnicko-rolnické dynastie.
„V romanovském paláci celý měsíc odpočíval Josif Vissarionovič Stalin. Zalíbilo se mu tady natolik, že se rozhodl řídit zemi odsud. Propojil Boržomi přímou linkou s Moskvou a uspořádal tu několik zasedání politbyra,“ pokračuje můj průvodce.
Členové nejužšího vedení bolševiků totiž velmi záhy zjistili, že minerálka neléčí jenom klouby nebo žaludeční vředy. „Nedávno jsem měl trochu kocovinu, nepiju moc – tak dvakrát, třikrát za měsíc, ale nebylo mi nejlíp. Napil jsem se naší minerálky a za deset minut jsem se cítil jako rybička,“ dodává Rustom.
A tím jsme snad prozradili veškerá tajemství této gruzínské vody.
Související
-
Spa – lázně, které daly lázním jméno
Jestliže je Praha matkou měst, pak otcem všech světových lázní je malé městečko v belgických Ardenách. Dalo totiž v mnoha jazycích lázním jméno – Spa. Prameny vyvěr...
-
Na svazích Kavkazu zraje dosud neobjevený vinařský klenot
Správný gentleman před polednem nepije. Tak zní staré dobré pravidlo, které jistě ctí i naše posluchačské lady. Porušovat ho samozřejmě nebudeme ani my, byť k tomu ...
