Levné boty sice vydrží déle, ale tyhle vás přivedou do jiné dimenze, slibují v Anglii
Devět hřebíčků v podpatku, sedm stehů na délce jednoho palce a 75 lidí na výrobu jednoho páru bot, která trvá osm týdnů. Ne, nejde o zlatou nebo diamantovou obuv. Takové standardy má firma Loake z anglického Ketteringu.
Nezbytnou součástí výbavy ostrovního gentlemana je obuv. Společnost Loake je držitelem královského zmocnění a dodává boty členům panovnického rodu. A ať máte při návštěvě továrny na nohou cokoliv, je to špatně.
„Tak to není náš výrobek. Netrvalo mi ani vteřinu, abych to poznal. Akceptuji, že celý svět nemůže nosit naši obuv. Ale ano, máte fajn boty. Ani se snad nebudu ptát, kdo je vyrobil,“ zasmál se s nádechem ironie v hlase Andrew Loake, představitel čtvrté generace, která v Ketteringu vyrábí luxusní obuv.
„Lidé si myslí, že když si koupí něco dražšího, tak to déle vydrží. Jenže alespoň u bot je to nedorozumění,“ varuje. „Všichni víme, že laciná obuv s polyuretanovou podrážkou vydrží nejspíš déle než podrážka kožená. Jenže naše ručně šité boty se dají rozložit a v případě potřeby zrekonstruovat,“ popisuje.
Lodičky na vysokém podpatku tu nevedou
„Vlastně vyrobíme úplně nové boty kolem základu, který si zákazník vyšlápl,“ vysvětluje Andrew Loake. V tu chvíli se mi vybaví lord Peter Wimsey, hlavní postava detektivních románů Dorothy Sayersové, který nové boty nesnášel a nechával je ochodit sluhovi Bunterovi.
„Denně tu vyrobíme 840 párů bot, týdně 3900 párů. Z toho výstupní kontrolou neprojde takových 50 až 80. Uvědomte si však, že pracujeme s přírodními materiály a že je tu značný lidský faktor. Každý pár bot je unikátní,“ zdůrazňuje na konci dvouhodinové prohlídky fascinující manufaktury místní předák Brendon Drage-Dawes.
„Máme 80 různých tvarů ševcovských kopyt. Podle britského číslování vyrábíme boty od velikosti tři po číslo 13. Šijeme boty pěti různých tvarů a počítáme s většinou typů pánských chodidel. Ta ženská v potaz nebereme, ale máme nově omezený sortiment dámských bot. Žádné lodičky na vysokém podpatku,“ dodává.
Radost je nosit! říká jeden ze zákazníků
Zaměstnanci firmy Loake boty doslova hýčkají – třeba je na tři dny zavírají do komory s 95% vlhkostí, aby kůže změkla. V jiné fázi výrobního procesu je zas kvůli tvaru prudce zchladí. Na délku jednoho palce (to je 2,54 cm) dokážou místní machři natěsnat sedm stehů.
„Měl jsem plno starostí s péčí o boty, aby vypadaly k světu. Co mám na nohou značku Loake, posunul jsem se do jiné dimenze. Je radost ty boty nosit. Začal jsem se o značku zajímat víc. U čínských nebo vietnamských bot bych se sotva podíval, jak se vyrábějí,“ popisuje Andy Watson, člen klubu fanoušků ketteringské firmy.
„Poté, co jsem si tady prohlédl výrobu, si bot cením ještě víc,“ dušuje se muž, kterého jsem v hlučném závodu s královským zmocněním potkal.
Na sušení u radiátoru raději zapomeňte
„Naše zmocnění je neobvyklé,“ uznává Andrew Loake. „Udělila nám ho královna a přitom jsme výrobci pánské obuvi. Je evidentní, že panovnice naše výrobky nenosí, ale další členové královské rodiny ano,“ zamýšlí se.
„Nesmíme však o tom říkat nic bližšího. Zmocnění neznamená, že děláme lepší boty než ostatní, ale že si držíme kvalitu, chováme se eticky a jsme důvěryhodní,“ uvádí Andrew Loake, který obrací oči v sloup při zmínce o obuvnických faulech. Mezi ně patří nošení stejných polobotek dva dny po sobě nebo sušení namočené obuvi u radiátoru.
„Víme, že nemůžeme cenou konkurovat zbytku světa. Pozici na trhu a cenu naší obuvi obhájíme jen tehdy, když budeme šít lepší boty. Někdy proces výroby zpomalíme s cílem zlepšit kvalitu, než abychom zrychlili, ale současně se zhoršili,“ vysvětluje Andrew Loake filozofii rodinného podniku, která za 135 let nedoznala změn.
