Libanon: římštější než Řím
Obyvatelé Říma mají starověké antické památky přímo před nosem. Milovníci historie včetně těch italských se však za římskými monumenty vydávají také do arabského Libanonu.
Antické památky si nejčastěji spojujeme s jižní Evropou, kolébkou starověkých civilizací Řeků a Římanů. Opravdoví znalci však vědí, že pravé poklady z této éry je možné najít i jinde, třeba v Libyi na severu Afriky anebo v blízkovýchodním Libanonu.
V římských zříceninách ve městě Ba’albek se mi dokonce podařilo najít nadšenou výpravu přímo z Itálie. „Je to tu úžasné, protože takto zachovalé ruiny těžko najdete někde jinde, jsou unikátní. Tak obrovské a navíc skoro kompletní!“ rozplývá se Ital Roberto se svým kamarádem nad obrovským areálem římských památek na východě Libanonu.
Do Řecka nebo Itálie jezdí za antikou každý. Podobné poklady v arabském světě včetně libanonského Ba’albeku však zůstávají poněkud stranou zájmu. Místní učitel a průvodce v jedné osobě Alí se o to více snaží vykreslit jedinečnost svého města.
„Ba’albek založili Féničané dva tisíce let před Kristem. Nejvíce tu toho však vybudovali Římané. První byl Jupiterův chrám postavený 67 let před Kristem. Měl délku 300 metrů, dokola 54 sloupů a střecha byla z cedrového dřeva a ze skla, aby šlo dovnitř světlo. Některé kusy kamene vážily až tisíc tun,“ vypráví a při tom ukazuje: „Tyto žulové sloupy byly dovezeny z Egypta, protože tady v oblasti žula nikde není.“
Díváme se na dvanáct velkých žulových sloupů, které vlastně tvoří vstup do celého areálu starověkého římského chrámu v Ba’albeku. „V byzantské éře tu po pádu Říma vznikla křesťanská bazilika. Když sem v 7. století přišli muslimští Arabové, celé to obezdili, vytvořili citadelu a vybudovali další objekty,“ vypočítává pan Alí.
Ba’albek leží desítky kilometrů od mořského pobřeží. Už ve starověku tudy procházely velké obchodní cesty – z Palestiny do Sýrie nebo z Arábie ke Středozemnímu moři. Zatímco dnes tu žije 18 tisíc lidí, před staletími to podle kantora Alího bylo 240 tisíc.
Dnes už velký mezinárodní ruch v Ba’albeku připomínají jen turisté. „Přijíždějí nejvíce Evropané – Angličané, Němci, Francouzi. Po nich Američané a pak Arabové z poloostrova, třeba z Kuvajtu,“ dozvídám se.
Do Ba’albeku se vypravují také italští potomci Římanů, jako je například pan Roberto. „Žijeme v Římě blízko světoznámého Kolosea. Máme v Itálii hodně antických památek, ale nejsou tak velké. I když jsou dobře udržované, máme co dohánět,“ soudí.
Pan Alí připouští, že turistickému ruchu škodí neustálé politické otřesy v jeho zemi. Zrovna oblast Ba’albeku je známou baštou ozbrojeného hnutí Hizballáh. A tak se pana Alího na závěr ptám, jestli třeba zrovna tato skutečnost není pro cizince určitým rizikem.
„Ne, ne! Hizballáh bojuje proti Izraeli, tady však chrání všechny příchozí. Nikoho tady neohrožuje. Vidíte přece, že tu po městě chodí turisté v šortkách, nic zlého se jim neděje. Cizinci jsou tu vítáni!“ uzavírá se zápalem.
Zvětšit mapu: Ba’albek na východě Libanonu není jen baštou Hizballáhu, ale i cílem turistů
