Londýňané se učí ochutnávat české divadlo
V londýnském divadle Tristana Batese je tento týden věnován každý večer čtení jedné z českých divadelních her. Jde o akci mladých londýnských divadelníků u příležitosti 90. výročí založení Československa. Na čtení Periférie od Františka Langera v anglickém překladu Ferna Longa byl mezi diváky náš spolupracovník ve Spojeném království Milan Kocourek.
Z pódia se ozývá čtení prvního dějství Langerovy Periférie, kde hlavní hrdina Franci nechtěně zabil zákazníka své přítelkyně, prostitutky Anny, a debatují o tom, co s mrtvým tělem. Tato Langerova hra z roku 1925 uvedla týden tvorby českých dramatiků v londýnském Divadle Tristana Batese. Na programu byla také díla Karla Čapka , Josefa Topola, Václava Havla, Karla Steigerwalda a Petra Zelenky. O tento pozoruhodný průřez českou divadelní tvorbou 20.století se zasloužil především mladý režisér Alexander Summers.
"Přivedl mě k tomu můj zájem o české divadlo. Můj děda pochází z východního Polska, já se zajímám konkrétně o historii východní Evropy a Sovětského svazu. Domnívám se, že historie československého divadla úzce souvisí s historií politickou. Třeba skutečnost, že dramatik Havel se stal prezidentem, hodně napovídá o tom, jak důležité divadlo v České republice je," řekl režisér Alexander Summers.
Velká většina diváků byli Londýňané a jejich dojmy byly silné. Někteří přiznali, že dílo Františka Langera vůbec neznali, například režisér Periférie Samuel Miller. "Před touto hrou jsem o Langerovi nevěděl vůbec nic. Nyní chci o ní hovořit a chci si od Langera víc přečíst. Myslím si, že by měl být znám. Vím dost o expresionistickém divadle dvacátých let, ale o této hře jsem nevěděl. Myslím, že by o ní měl vědět každý," řekl režisér Samuel Miller.
Divadlo Tristana Batese patří mezi londýnské scény malých forem. Mezi zhruba padesáti diváky byla návrhářka divadelních scén Malvina, která přiznala, že dosud neviděla žádnou českou divadelní hru, i když čte českou literaturu jako třeba Milana Kunderu. "Je to samozřejmě čtená hra, takže se moc nerozvíjí. Ale v postavách nevidím moc českého ducha. Mám ráda smysl pro humor, který Češi mají, a odstup, který vykazují. Kombinují tragédii s komedií, ale tento kus je velmi intenzivní, nevidím zde odstup jednotlivých postav," řekla návrhářka Malvina po prvním jednání Periférie.
Slovenská novinářka Zuzana Slobodová byla z diváků pravděpodobně jediná, kdo Langerovu Periférii znal. "Je to jako Zločin a trest skoro postavený na hlavu. Do jaké míry má trest sejmout ze zločinu vinu. Může to být skoro jako výsměch, protože to, co tady má být jako právo, způsobí další vraždu. Takže jako by si Langer dělal z Dostojovského více méně dobrý den. Vybral si myšlenku a šel o vlnu ještě dál a dovedl to do logického konce. Takže by se to mohlo nazvat české šaškování. Zase si z toho dělat dobrý den, když hra samotná v sobě žádný vtip neměla," svěřila se novinářka Zuzana Slobodová se svými dojmy ze čtení hry Františka Langera Periférie, která měla v pondělí britskou premiéru v londýnském divadle Tristana Batese. Režisér Samuel Miller doufá, že hra se dočká řádného provedení na britské scéně v příštím roce.
