Mata Hari - děvče z Leeuwardenu
Margaretha Geertruida Zelleová byla slavná orientální tanečnice a špionka. Občanské jméno této ženy asi mnohým nic neřekne. Je mnohem známější pod uměleckým jménem Mata Hari. Svým úchvatným exotickým tancem si získala Paříž, šarmem okouzlovala politiky a také armádní důstojníky. Za informace od nich jí rádi zaplatili v Berlíně. V říjnu 1917 proto Mata Hari skončila jako špionka před francouzskou popravčí četou.
Málo se ví, že byla Holanďanka - narodila se ve městě Leeuwarden ve Frísku na severu Nizozemska. Její otec byl obchodník s klobouky. Leeuwarden opustila, když jí bylo 14 let. Studovala v Leidenu a v Haagu. V osmnácti se vdala na inzerát za důstojníka nizozemské armády a odjela s ním do Indonésie. Nebylo to šťastné manželství.
Na Jávě se však naučila orientální tance, které jí po návratu do Evropy proslavily. Přijala pseudonym Mata Hari, což v malajštině znamená "Oko rozbřesku". Do rodného města se už nikdy nevrátila. To na ni ale nezapomnělo. Má tu malé muzeum a dokonce sochu. Také malou - nikoli v životní velikosti.
Pro Leeuwarden se Mata Hari stala turistickou atrakcí. "Někdo je překvapený, ale většina lidí si říká: `No ano vlastně, vždyť ona je z Leeuwardenu.` Hodně turistů to ví, ale sami si na to nevzpomenou," řekla mi Ester z informačního střediska naproti leeuwardenskému nádraží, když jsem se jí ptal, jestli si turisté spojují město s Matou Hari.
Vyzkoušel jsem to také přímo na Nizozemcích. Postavil jsem se kousek od sochy slavné tanečnice, vedle domu, kde se narodila, a ptal se kolemjdoucích: Kdo byla Mata Hari? "Žila tady, to je všechno, co o ní vím," říká paní Dafnie. Zdejší rodačku moc nezná - pochází totiž z Amsterdamu. O tom, kým Mata Hari byla, má dost nejasnou představu. "Byla to snad tanečnice, ale spíš něco jako prostitutka a k tomu tanečnice nebo tak nějak," tápe v historii paní Dafnie.
To Rose se narodila v Leeuwardenu a kolem malé sochy Maty Hari na můstku přes jeden z kanálů chodí často. Není si sice moc jistá, ale ví, že to byla slavná tanečnice odtud z Leeuwardenu. A také, že to byla špionka. Na slavnou rodačku není Rose příliš pyšná. Jednak toho prý o ní mnoho neví, a navíc je podle ní coby špionka přinejmenším dost kontroverzní slavnou postavou.
V domě, kde se Margaretha Zelleová narodila, je dnes kadeřnictví se slovní hříčkou v názvu: "Hari Hairmode". Vzpomínka na ni se udržuje i ve Fríském muzeu. Jeho kustod Evert Kramer mi ukázal několik exponátů, kterých se slavná tanečnice, kurtizána a špionka určitě dotýkala. Kostým se zlacenou podprsenkou, čelenkou a náušnicemi získalo muzeum na aukci v Kanadě.
Deníky, do kterých si Mata Hari nalepovala novinové výstřižky o svých vystoupeních, se našly u její bývalé uklízečky v provincii Limburg na jihu Nizozemska v roce 1930, když Holywood chystal film s Gretou Garbo v roli Maty Hari. Většina osobních věcí Maty Hari se po její smrti prodala v dražbě.
V muzeu jsou fotografie z jejích vystoupení, dobové šaty, které mohla Margaretha Zelleová nosit, ale nenosila, a kopie dokumentů z jejího procesu. Na moji otázku, jestli Mata Hari byla, řečeno dnešní terminologií, "vědomou spolupracovnicí" německé špionáže, nebo jen naivní ženou, jsem dostal jasnou odpověď:
"Je nepochybné, že byla špionka. Absolvovala velmi rychlé školení v Německu. Naučila se psát neviditelným inkoustem, dostala instrukce, jak kódovat zprávy, a také vlastní kódové označení H21. Její depeše posílané z německé ambasády v Madridu zachycovali telegrafisté na Eiffelově věži," vysvětlil mi Evert Kramer. V únoru 1917 byla Mata Hari v Paříži zatčena, popravili ji za 9 měsíců. Proč se stala špionkou?
"Víme, že nutně potřebovala peníze. Hodně peněz. Měla sice nějaké románky s milionáři, ale jeden spáchal sebevraždu a druhého zastřelili. Navíc v roce 1914 už pohasínala její kariéra a ona potřebovala peníze. Asi byla také trochu naivní, když si myslela, že je tak slavná, že jí nikdo neublíží. Ale za války jdou všechny ohledy stranou. Pravděpodobně toto nebezpečí podcenila," uvažuje nahlas Evert Kramer z Fríského muzea.
Mata Hari sice nebyla učebnicovým příkladem ctností, přesto ale památka na tuto v mnoha ohledech mimořádnou ženu žije dál. I díky tomu málu, co po ní zbylo v jejím rodišti Leeuwardenu.
