Místo parkovišť pěší zóna. Evropské zelené město tvoří 75 % zeleně
Z kohoutků a fontánek v Lublani teče nechlorovaná voda a zeleně je ve městě tolik, že od ní nikdy nebudete dál než 300 metrů. Slovinská metropole se stala Evropským zeleným městem 2016. K titulu ji dovedla celá řada citelných změn, které toto ani ne 300tisícové město prodělalo během poslední dekády.
Na nábřeží dřív bývala velká parkoviště, před pár lety ale radnice rozhodla, že tu udělá pěší zónu. A tak stovky zaparkovaných aut vystřídaly desítky kaváren, kde se lidé dnes lidé rádi schází.
Když se město uzavřeli pro dopravu, lidé byli nadšení. Je pravda, že ti starší si začali stěžovat, protože najednou museli mnohem víc chodit. A kvůli tomu zavedla radnice malá elektrická auta. Jeden z elektrovozů připomíná minibus, další dva zas větší golfové vozíky.
„Říkáme jim kavalíři,“ vysvětluje průvodce Miro. Kromě kol jsou jediným dopravním prostředkem, který smí do pěší zóny. Zastavit a zavolat si je může kdokoliv, přednost mají senioři a invalidé. „Ale můžete volat i když vám ještě nebylo šedesát,“ říká s úsměvem.
Každý den na kole. Autobusem jen za ošklivého počasí
Nasednou na kolo a rozjet se po širokých lublaňských ulicích do školy, do práce – tak vypadá běžné ráno místních, a to bez ohledu na věk. Asi 30letý Luka si tenhle způsob pohybu po městě nemůže vynachválit: „Jezdím na kole každý den do práce, odpoledne třeba do parku a tak. Autobusem jezdím, když je ošklivo a nemůžu kvůli tomu na kolo. Auto používám výjimečně, když jedu na nějakou delší cestu.“
Bike sharing, systém sdílení kol, už dnes není v evropských metropolích žádnou novinkou. Je to jen jeden z mnoha projektů, který Lublani pomohl k titulu Evropského zeleného města roku 2016. Kromě stojanů na bicykly přibývá na okrajích města parkovišť, kde lidé mohou nechat svá auta a pokračovat do centra hromadnou dopravou.
75 % povrchu města tvoří zeleň
A prakticky na každém rohu tu narazíte na sadu podzemních kontejnerů na tříděný odpad. „Naším cílem je zero waste, tedy nulový odpad. Postupně se nám daří množství odpadu snižovat. Pokud jde o třídění a recyklaci, Lublaň je mezi evropskými hlavními městy nejlepší,“ připomíná Miro.
Podle něj je Lublaň unikátní také množstvím zeleně a počtem míst k odpočinku a relaxaci. „75 % povrchu města tvoří zeleň. V centru máme obrovský park a kousek od centra je dokonce i les,“ popisuje.
Lublaň za posledních devět let realizovala na 1700 projektů zaměřených na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Jejich úspěch prý dokazuje, že se nemění jen město samotné, ale také vztah obyvatel k prostředí, ve kterém žijí a které čím dál aktivněji proměňují k lepšímu.
