Na britském zámečku zanechal stopu i Jan Masaryk

V malebné krajině nedaleko starého městečka Dorkingu na jihozápad od Londýna stojí lovecký zámek Polesden Lacey. Tento klenot anglické venkovské architektury byl v 19. století sídlem básníka a dramatika Richarda Brinsley Sheridana. Dnes je majetkem anglického Národního Trustu, památkové instituce, která pečuje o mnoho budov historického významu. Zámek jsem navštívil a v knize hostí jsem objevil i podpis Jana Masaryka.

Zámek Polesden Lacey koupili na začátku 20. století manželé Grevillovi. Avšak Margaret Grevillová brzy ovdověla. Netrvalo dlouho a začala do zámku zvát smetánku tehdejší společnosti. Ve 20. letech tam trávili své líbánky vévoda z Yorku Albert a jeho nevěsta Elizabeth Lyonsová.

Vévoda se ve 30. letech stal králem Jiřím VI. po odstoupení svého bratra Edwarda VIII. Za druhé světové války zámek přešel do vlastnictví Národního trastu. Jak k tomu došlo, mi pověděla přívětivá vedoucí památkové péče v Polesden Lacey Vashty Simová.

„Paní Grevillová v roce 1942 přenechala Národnímu trastu své celé nemovité vlastnictví v Polesden Lacey a také své londýnské sídlo ve čtvrti Mayfair. Neměla totiž děti, jimž by svůj majetek odkázala. Byla to královna matka, kdo jí navrhl, že může své jmění odkázat Národnímu trastu, aby tak veřejnost měla užitek z jejích fantastických uměleckých sbírek a krásného domu,“ řekla Vashty Simová.

Knihovna na zámku Polesden Lacey u Londýna

Jaké je poslání Národního trastu? „Jsme památková charita. Motto Národního trastu je Navždy pro všechny. Chráníme budovy, provádíme jejich rekonstrukci, aby z nich veřejnost mohla mít užitek a přicházela na denní návštěvy, jako se to děje tady v Polesden Lacey,“ doplnila Vashty Simová.

Polesden Lacey je jedním ze 40 zámků a hradů, které Národní trast vlastní, kromě více než dvou set jiných historicky významných budov, mnoha zahrad a pobřežních resortů po celé Anglii. Mezi návštěvníky Polesden Lacey je i moje bývalá kolegyně z české redakce rádia BBC a vdova po básníku Ivanu Jelínkovi Zdenka Kolářová.

„Nejenom vevnitř, kde jsou nádherné obrazy, ale je tu i nádherná zahrada, rozkošné stromy. Je to pohádková procházka. Bylo tam tolik lidí. Žasla jsem, že jsem se tam nedostala dřív a že jsem to neviděla dříve,“ vyprávěla nadšeně Zdenka Kolářová.

Zdenka Kolářová, bývalá pracovnice londýnské redakce BBC

Přívětivá Vasthy Simová mi také umožnila prolistovat návštěvní knihu, do které se podepisovali všichni hosté paní Grevillové. Kniha je občas otevřena k nahlédnutí pod vitrínou v zámecké knihovně. Už při jedné z minulých návštěv jsem si všiml podpisu Jana Masaryka, který byl československým velvyslancem v Británii prakticky v celém meziválečném období.

Zajímalo mě, jak často ho paní Grevillová do Polesden Lacey zvala. K mému nemalému překvapení se Masarykův podpis v knize hostí objevuje mnohokrát od konce 20. let až do roku 1937. Co na to paní Zdena Kolářová?

„Jan Masaryk byl velice vtipný člověk. Vůbec se nedivím, že byl do zámku zván, protože jeho vtip a jeho přítomnost byla vždycky všude vítána. Nejenom tady, ale i v mnoha jiných zámcích a společnostech. Jan Masaryk byl vždy prvotina,“ vysvětlila. Jan Masaryk uměl také hrát skvěle na klavír a dovedu si představit, jak paní Grevillovou a ostatní hosty bavil.

Jídelna na britském zámku Polesden Lacey

Zajímalo mě také, zda v Polesden Lacey straší. Ani této otázky nezůstala Vashty Simová ušetřena. „Padlo několik zmínek o přízracích od bývalých zaměstnanců, kteří zde bydleli. Říkali, že něco viděli nebo cítili. Ale není to dům, který by byl proslulý strašidly. Je zde přívětivá, přátelská atmosféra, nikdy jsem se tady nebála. Je to dům, kde se člověk cítí dobře,“ řekla Vashty Simová.

Bez váhání se přiznám, že její pocity beze zbytku sdílím. Polesden Lacey je v skutku krásné romantické místo.


Zvětšit mapu: poloha Polesden Lacey
autor: mkc
Spustit audio