Na kábulském Bush marketu je všechno k mání
Už devět roků je v Afghánistánu početná americká vojenská posádka a místní obchodníci rychle přišli na to, jak na přítomnosti zahraničních vojáků vydělat. Vždyť na vojenských základnách je spousta zajímavého zboží, které by se dobře prodávalo. V Kábulu se tak zrodil bazar, kde seženete všechno, co mohou vojáci postrádat. Od jídla až po oblečení.
„Jsme ve čtvrti Karte Ariana pod televizní věží. Tomuto bazaru říkáme Bush market. A jak vidíš, mají tady spoustu zajímavých věcí. Veškeré zboží pochází z amerických základen. Obávám se, že velká část věcí je kradených. A tady se prodají,“ směje se můj průvodce Qaist.
Zelené kontejnery, ve kterých zboží kdysi přicestovalo do Afghánistánu, se změnily v obchody. Naskládané těsně vedle sebe tvoří uličky novodobého bazaru. Na ramíncích visí části vojenských uniforem, v regálech se povalují vojenské boty a batohy. Většina z této výstroje pochází nejspíš z vojenské základny v Bagramu, ležící asi 50 kilometrů od Kábulu, a zlí jazykové tvrdí, že zboží na bazaru pochází od stejných obchodníků, kteří zásobují i spojenecké jednotky.
„Dnes už na bazaru opravdovou vojenskou výzbroj nenajdete, nesmí se to prodávat,“ dušuje se prodavač, hned ale dodává: „Mám tady pár originálních kousků, hodinky, zapalovače, nože… Kdybys měl třeba zájem…“
Za posledních pár roků se nabídka na bazaru přece jen změnila. Zatímco dříve opravdu převládala vojenská výstroj, dnes jednoznačně vedou potraviny – těstoviny, konzervy nebo marmelády.
„Kvalita tady prodávaných potravin je mnohem vyšší než v obchodě. Je to sice zboží z druhé ruky, ale pořád lepší než ty čínské výrobky, co se v Kábulu běžně prodávají. Je to pravé zboží z Ameriky a Evropy. A ještě ke všemu docela levné,“ říká mi nakupující, který má tašku napěchovanou mýdlem a krabicemi sušeného mléka.
Co na tom, že většina zboží má prošlou trvanlivost a mnohé jsou dokonce čínské padělky. Balení vypadají velmi americky, a to je důležité. Zdaleka největším hitem jsou energetické nápoje a proteinové tyčinky. „Občas si je kupuji pro sebe a pro svého bratra. Je v kulturistickém klubu,“ směje se můj průvodce a vede mne do svého oblíbeného obchodu. Na stolku před krámem stojí hotové hory koncentrované energie.
„Kdo jsou naši zákazníci? Místní lidé i cizinci. Je to levné,“ vysvětluje obchodník. „Tady stojí krabice instantního energetického nápoje asi dva dolary, na základně nebo na letišti by jsi za ni dal nejméně jednou tolik. Chodí sem hlavně Filipínci a Nepálci. Tady v Kábulu pracují jako hlídači a u mě často nakupují,“ dodává.
Časy se opravdu mění. A s nimi nejen nabídka na bazaru, ale i jeho název. Stále sice ještě nese název jméno Bush market po americkém prezidentovi, který vojáky do Afghánistánu přivedl, obchodníci už prý však zvažují, jestli by se tržiště nemělo přejmenovat podle nového prezidenta Obamy.
Jaromír Marek byl hostem ve studiu Zápisníku zahraničních zpravodajů. Sám navštívil Afghánistán už počtvrté a posluchačům přiblížil, jak se život v této zemi časem mění. Dokladem má být o postupná změna sortimentu na tržištích, jako je například Bush market.
