Na začátku jich bylo sedm. Pak se k běžcům z Bostonu přidal i pošťák

Kdy naposledy jste se byli venku proběhnout? Provětrat se na čerstvém vzduchu nemusí být špatný nápad, o tom nepochybují ani běžci z amerického Bostonu. Tam v těchto dnech vládne doslova běžecká horečka. A běhají nejen profesionálové a zapálení sportovci.

Většina z nás má asi jasno o tom, kde chce být ve všední den po šesté hodině ranní. V Bostonu přibývá těch, kdo jsou pohodlí vyhřáté peřiny ochotní vyměnit třikrát týdně za tvrdý trénink na čerstvém vzduchu v jakémkoli počasí.

Prudká kopcovitá ulice v rezidenční čtvrti nedaleko od centra města i přilehlý parčík ožívají v chladném ránu barevnými siluetami vysportovaných maratónců, svalnatých triatlonistů, ale také úplně obyčejných lidí. Svítivá běžecká trika ale i běžné tepláky se nasprejovaným nápisem hrdě hlásí k Projektu listopad.

Čtěte také

„O trénincích mi řekl kamarád, který není žádný běžec, vlastně vůbec není fit. Tvrdil, že ho to hrozně bavilo. Ani já nejsem fit. Celý život se mi ve sportovních klubech smějí kvůli tomu, jak vypadám. Tady nikdo nic takového nedělá. Všichni se navzájem podporují,“ pochvaluje si pravidelná účastnice Amie Mendesová.

Nejdřív oběhnout park a pak hurá do kopce

„Když si nejdu zaběhat, nejsem schopná se probrat. Mentálně v podstatě celý den proležím v posteli,“ směje se 20letá Nikki, která se nedávno přistěhovala z New Yorku. Na společném běhání si nemůže vynachválit hlavně společenský rozměr. Díky rannímu vstávání za sněhu i plískanic získala kromě fyzičky a nominace na maratón i přátele, které by jinak nepotkala.

Běhají třikrát týdně. Špatné počasí není výmluva

„Do tohoto kopce jsem začal běhat, když nás bylo ve skupince jen sedm. To bylo před dvěma a půl roky. Slovo dalo slovo a podívejte, kolik nás je dnes. Začal s námi běhat dokonce i pošťák, který nás v kopci pravidelně potkával,“ popisuje pobaveně 38letý Sebastian.

Za nápadem založit běžeckou skupinu, která je zdarma a otevřená všem, stojí dva bývalí spolužáci z vysoké školy a elitní veslaři Bojan Mandarič a Brogan Graham. Skupinu vedou se smyslem pro humor, ale i s nekompromisními pravidly. Ta se týkají i mě. Brogan mě směřuje za ostatními. Nejdřív musím se všemi oběhnout kolečko přes park a prudký kopec. Pak bude čas na rozhovor.

Nečekali jsme, že by nás mohlo být tolik

„Nudili jsme se a nechtěli jsme přes zimu nabrat kila nebo platit peníze za drahé tělocvičny,“ popisuje po tréninku Bojan. „Rozhodli jsme se začít třikrát týdně trénovat. Postupně se k nám začali přidávat známí i úplně neznámí lidé. Nečekali jsme, že by nás mohlo jednou být tolik,“ uznává Bojan.

Za nápadem založit běžeckou skupinu stojí dva bývalí spolužáci z vysoké školy a elitní veslaři

Nadšení ze společného běhání se šíří jako endorfiny z pohybu. Projekt listopad, jak bývalí veslaři svou pouliční tělocvičnu pojmenovali, dnes funguje v 15 městech po celé severní Americe.

A získal i hlubší smysl než jen pohyb na čerstvém vzduchu – dávat lidi v jinak anonymním městě dohromady a ukázat jim, co všechno metropole nabízí. Po loňském atentátu na bostonský maraton pak nečekaně dostal i další roli. Společné běhání, podpora a přátelství jsou pro mnohé šancí, jak se s tragickými událostmi vyrovnat.

autor: lek
Spustit audio