Nejednotnou Belgii spojuje fotbal
Anderlecht Brusel. To je v historii evropského klubového fotbalu skutečný pojem. Nejlepší belgický celek sklízel v sedmdesátých a osmdesátých letech jeden úspěch za druhým. V poslední době zůstává Anderlecht své pověsti hodně dlužen, ale v Belgii je stále na špici. O ligové vítězství bojuje i v těchto dnech. Jsou u toho také 3 čeští fotbalisté: Jan Polák, Daniel Zítka a Stanislav Vlček. Jakou roli v týmu Anderlechtu mají? Liší se belgický fotbal od českého? A jak se jim v Belgii žije?
Už hodinu před zápasem znějí ulicemi kolem stadiónu chorály fanoušků. Ti tvoří fialovou záplavu dresů, šál a čepic. Fialová je barvou Anderlechtu; ne nadarmo se klubu přezdívá bruselské fialky.
Anderlecht se o belgický titul pere se Standardem Lutych. Oba týmy mají v tabulce stejně bodů. Není divu, že zápas s Denderem je dávno dopředu vyprodán. Ale na to jsou na Anderlechtu zvyklí. Stadión v Astrid parku má kapacitu 25 000 míst. 4 pětiny z tohohle počtu přitom tvoří permanentky, které se prodají už před sezónou. Anderlecht je prostě fotbalovým pojmem, který táhne.
V duelu s Denderem jsou fialky jasnými favority. Začátek zápasu ale nestojí za moc a nároční fanoušci pískají. Pak ale Anderlecht udeří.
Anderlecht vstřelil během 4 minut 3 góly. Tribuny bouří, stadión se otřásá v základech. Přímo na hřišti je u toho český záložník Jan Polák. S reprezentací prožívá krizi, v Anderlechtu je ale na dosah největšího klubového úspěchu v kariéře. Jeden známý belgický novinář potvrzuje, že Polák patří ke klíčovým hráčům: "Mohl by hrát ve známějším mužstvu. Podle mě tady nezůstane a odejde třeba do Španělska. Polák je nejlepším hráčem Anderlechtu."
Evidentně s tím souhlasí i mladá fanynka, která má na sobě repliku Polákova dresu: "Ano, je jedním z nejlepších. Doufáme, že tady zůstane, protože je pro mužstvo moc důležitý."
Sám Polák je podle svých slov v Anderlechtu maximálně spokojený. Ale nezastírá, že má ve své kariéře ještě vyšší ambice.
V Anderlechtu jsou ještě 2 Češi. Stanislav Vlček se moc neprosadil a po sezóně se vrací do pražské Slavie. Daniel Zítka už patří mezi klubové ikony. Ale momentálně se zotavuje z těžkého zranění, a tak nemůže ani trénovat. Z Belgie, kde působí už 10 let, na rozdíl od Poláka odcházet nechce. Platí to ale jen po fotbalové stránce.
Belgii v posledních letech v uvozovkách proslavily hlavně spory mezi 2 hlavními národy, tedy Vlámy a Valony. Vnímají je i čeští fotbalisté.
Skutečně: na dálnici maličkou ceduli s nápisem Belgie skoro přehlédnete. Ale velkých poutačů se jmény hlavních regionů si musí všimnout každý. Vlámsko-valonské rozdělení zasahuje i Anderlecht. Klub má podobně jako Sparta nebo Slavie fanoušky po celé zemi. Ale výrazně mezi nimi převažují Vlámové. Když jsem na pořadatele na stadiónu promluvil francouzsky, odpovědí mi bylo jen nevraživé mlčení. Vlámsky sice neumím, ale na angličtinu reagovali s milým úsměvem. Tyhle belgické spory ale na stadiónu hodíte rychle za hlavu. Zvlášť když vás mile překvapí tvrdé jádro fanoušků Anderlechtu. Gól svých miláčků totiž slaví dvojjazyčně: vlámsky i valonsky.
Děkujeme, tedy vlámsky Dank u well a francouzsky merci bien. To křičí fanoušci poté, co hlasatel oznámí gól. Téměř dokonalá vlámsko-valonská vzájemnost, které je jinak v Belgii jako šafránu. Takže fotbal asi opravdu spojuje. Chorál si s chutí zakřičí i mladá vlámská fanynka, která jinak francouzsky téměř nemluví. Ale ohledně toho, jestli Anderlecht získá titul, má jasno.
