Nejslavnější hudební školy na světě se dotkla i česká historie
Velmi vzácně se vydáváme do zákulisí slavných hudebních škol, ale teď, v době Pražského jara, je to více než vhodné. Tím spíše, že nejslavnější „hudebka“ na světě, petrohradská Státní konzervatoř Nikolaje Rimského-Korsakova, letos slaví své 150. výročí. V jejích koncertních sálech a učebnách působili také čeští umělci.
Do budovy Státní konzervatoře na petrohradském Divadelním náměstí vstupují nejen studenti ve velkém stupni rozechvění. Tolik hudebních géniů asi nedala světu žádná jiná škola. Učili se tu velcí skladatelé a hudebníci, jako byl Čajkovskij, Rachmaninov nebo Prokofjev – celá velká ruská elita, jejíž díla se dnes hrají po celém světě.
Sem se běžný návštěvník severní ruské metropole nejspíš nedostane, jelikož by rušil. Studentská představení tady zkoušejí a inscenují jako na běžícím pásu.
„Dnes večer Figarova svatba, zítra ráno Traviata a večer samozřejmě Evžen Oněgin,“ dozvídám se více o plánu studentských představení.
Konzervatoř vznikla podle německého vzoru
Slavnou historii první konzervatoře v carském Rusku připomíná Grigorij Jakerson, který tu pracuje jako jeden z vedoucích: „Vznikla tu první kamenná opera. Historická budova státní konzervatoře bohužel utrpěla sovětskou přestavbou. Mezi plány petrohradské radnice a státu patří navrácení tohoto skvostu do původní podoby.“
Jako v každé hudební škole, i tady se odevšad ozývají různé hlas a zvuky ze zkušeben. Státní konzervatoř vznikla z popudu skladatele a pianisty Antona Grigorijeviče Rubinsteina, který se stal jejím prvním uměleckým ředitelem.
„V Rusku bylo v té době hodně velkých skladatelů a Rubinstein chtěl toto bohatství nějak systematizovat a zúročit. Založil proto konzervatoř podle německého vzoru. Pro tuto myšlenku získal také kněžnu Jelenu Pavlovnu a tím i prostředky na otevření školy,“ říká Grigorij.
Palmové listy kryjí pozadí slavného pianisty
Socha Antona Rubinsteina zdobí hlavní vstupní schodiště, které je kopií vchodu do Michajlovského paláce. Velkého hudebníka částečně zakrývají palmy, které se na chladný sever příliš nehodí. Má to svůj důvod.
„Žertem říkáme, že palmy tu nejsou náhodou. Když stoupáte po schodech, vidíte před sebou zrcadlo a v něm odraz Rubinsteinovy sochy, ale zezadu. Proto jsme mu pozadí zakryli palmovými listy,“ vysvětluje Andrej Alexejev z Muzea petrohradské Státní konzervatoře. Táhne nás mezi zaprášené partitury, busty a stařičké nástroje, jako je například zvláštní čelesta.
„Jak slyšíte, má velmi tlumený křišťálový zvuk, na rozdíl od dnešních čelest. Uvnitř je totiž původní mechanismus. Kladívka nedopadají na kovové destičky, ale na sklíčka různé délky a tloušťky. Druhá polovina registru je kovová. Poslechněte si, jaký je rozdíl mezi úderem kladívka o kov a tím, jak zní křišťál,“ ukazuje.
České stopy v ruské konzervatoři
Zjišťuji, že aktuální výstava je věnována 170. výročí narození režiséra a operního pěvce Osipa Osipoviče Palečka. Okamžitě zbystřím. Osip Osipovič Paleček, který by právě oslavil 170. narozeniny, není nikdo jiný než český operní pěvec Josef Paleček, který zpíval ve Smetanových operách ještě na scéně Prozatímního divadla.
Ve vitríně vidíme diplomy pěveckého spolku ze Smíchova, které si Josef Paleček přivezl do Ruska. Nechybí tu diplom, jímž výbor pěveckého karlínského spolku zvolil Josefa Palečka za svého čestného úda.
Josef Paleček si psal s prvním absolventem této konzervatoře Petrem Ilijičem Čajkovským. V Rusku to nakonec dotáhl až na režiséra a sbormistra.
Je pravda, že Nikolaj Rimskij-Korsakov, původním povoláním námořník, který na konzervatoři vyučoval, byl pouze o lekci napřed před svými studenty? A kteří slavní hudebníci z petrohradské školy vzešli? Také to se dozvíte v rozhovoru s hudebním redaktorem z Českého rozhlasu 3 – Vltava Rafaelem Bromem.
Zvětšit mapu: slavná petrohradská konzervatoř
