Nemáme tu konkurenci, ale spojence a přátele. Takhle se podniká mezi Araby a Židy v Rio de Janeiru
Když na jednom místě blízko sebe bydlí Židé a Arabové, může to být velmi klidné a mírové soužití i přesto, že chce každý vyhrát nad tím druhým. Boj se ale vede o zákazníka a místo, o kterém mluvíme, se nachází v Jižní Americe.
Saara, to je název jednoho zajímavého místa v centru Rio de Janeira. Říká se tak několika ulicím, ve kterém se nachází jeden obchod vedle druhého. Přes den je tu tedy skutečně živo. Název není odvozen od africké pouště, jde o zkratku sdružení místních obchodníků. Kromě nízkých cen a zdravé konkurence mezi nimi najdete také neobyčejnou pospolitost.
Pan Demétrio Habib je jedním ze zakladatelů sdružení obchodníků této čtvrti. Je to syn imigranta, kupce, který utekl z Libanonu před útlakem Osmanů. V Riu se zasloužil o vznik lidové maloobchodní čtvrtě.
Na počátku bylo 25 centimetrů látky
„Přišla paní a ptala se na krajkovou látku. A že chce 25 centimetrů. Prodavač ale nechtěl prodat, prodávalo se jen na metry. Tatínek šel náhodou kolem, nechal odstřihnout 25 centimetrů, ale nenechal si zaplatit. Řekl paní, že mu zaplatila skvělým nápadem, kterým bylo otevření maloobchodu,“ vysvětluje.
Kamal Kalaoun nás ve svém obchodě s oblečením zdraví přátelským arabským pozdravem Ahlan wa sahlan. Je muslim. Neváhá ani chvíli, aby popsal, jaká tu vždy vládla atmosféra: „Naše soužití je rodinné. Nemáme tu konkurenci, ale spojence, kamarády, sousedy. Blízký soused je daleko lepší než vzdálený bratr.“
Přijel sem na návštěvu i Henry Kissinger
„Jeden můj spolupracovník je Žid. Mám tu vyznavače makumby, spiritistu, katolíka, evangelíka a nikomu z nás přítomnost toho druhého nevadí. Mám tu kolegy bílé, černé, hnědé. Všechno na jednom místě,“ popisuje.
Demétrio Habib vzpomíná na důležité návštěvy, které nepřijely za nákupy, ale poznat zdejší soužití. Byl to americký ministr zahraničí Henry Kissinger, který trval na osobní návštěvě. A pak 250 mladých lidí, které vybrala a poslala OSN.
„Kromě obchodů tu najdete také syrské a libanonské restaurace, nijak zvlášť drahé, zato výborné,“ říká Demétrio Habib, který je svému otci vděčný, že na dlouhé pouti zakotvil právě v Brazílii.
