Nevelká investice, zato velký užitek. Česko-německý projekt v uprchlickém táboře Azrak pomáhá hned dvakrát

Když máte byt o rozloze 24 metrů čtvereční a bydlíte tam v šesti lidech, přijde vám dalších osm metrů plochy jako zázrak. Tak to zřejmě vnímají syrští běženci v Jordánsku, kteří žijí už několik let v uprchlickém táboře Azrak. Český projekt zvětšil jejich plechové bungalovy o samostatné kuchyně a Syřané jsou za to vděční.

Paní Hafída mě přemlouvá, abych se nezouval, a zve mě dál do čisté a uklizené plechové boudy. „Je to tu teď krásně veliké, zaplať pánbůh za to. Předtím tu bylo strašně málo místa,“ říká.

Hafída se ve své situaci upřímně raduje z relativní maličkosti. Ukazuje mi nově přistavěnou kuchyň dva krát čtyři metry. Pro ni a další tři lidi v domácnosti to ale znamená rozšíření plochy o celou třetinu.

Čtěte také

Doma nezůstal kámen na kameni

„Žiju tu s rodinou svého bratra. Předtím jsme se všichni v jedné místnosti převlékali, umývali i vařili. Bylo to pro všechny těsné. Jsme vám za to vděční,“ říká paní Hafída na adresu České republiky a nabízí mi tureckou kávu z džezvy.


Jsem z Palmýry. Určitě jste tam byl! Hrad, římské divadlo, muzeum, to všechno tam přeci bylo. Nic z toho ale nezůstalo, všechno je pryč.

Hafída je v táboře spokojená, na návrat do Sýrie nemá v tuhle chvíli ani pomyšlení.

„Je to tady dobré. Je tu voda a vůbec všechno, co potřebujeme. I lidé jsou tu dobří a je tu klid,“ pochvaluje si. „Do Palmýry se teď vrátit nemůžeme. Město je v troskách, lidé utekli. Kam bychom šli?“

Jednou se Hafída vrátit domů chce, ale jak říká, až tam bude bezpečno. Posteskne si ale, že Sýrie už nikdy nebude taková jako dřív.

Do Sýrie se vrátíme, až bude jako dřív

O kousek dál se ve stejné řadě plechových bud kuchyně teprve dokončují. „Svařujeme tady trubkové konstrukce a pak na ně šroubujeme plechy. Nejdřív ale stavíme betonovou podlahu, aby se v buňkách dala udržovat čistota. Za den postavíme asi šest kuchyní,“ vysvětluje mi Abdarrazák postup prací.

Hafída ukazuje obydlí, ve kterém bydlí celá rodina

Na stavbě jsou zaměstnaní výhradně obyvatelé tábora, což jim dává tolik potřebnou práci. Vděčný je za ni i Jásir.

„Jsem z Dar'á. Ale v partě tu mám kluky z celé Sýrie, tamhle ten je třeba z Homsu,“ ukazuje. Je jedním z prvních obyvatel tábora Azrak, žije tu už tři a půl roku a jemu tu prý dobře. „Až bude Sýrie taková jako dřív, tak se vrátíme,“ dodává.

Čtěte také

Dvojí pomoc najednou

Česká republika letos na projekt poskytla 40 miliónů korun. Stejnou částkou přispěla německá strana. Poměrně málo peněz v táboře ale přineslo obrovský užitek.

Štěpán Macháček se syrskými dělníky

„Když má rodina do šesti členů, tak má pro sebe tenhle jeden příbytek 6 krát 4 metry. Předtím ale museli spát a vařit v jednom místě. Smysl projektu je, že rozšířením příbytku o další 2 krát 4 metry získají prostor, aby mohli vařit v odděleném místě,“ vysvětluje přínos projektu český velvyslanec v Jordánsku Petr Hladík.

„Díky tomu, že zaměstnáváme uprchlíky, jsme vlastně svoji pomoc zdvojnásobili. Díky tomu, že na projektu dělají přímo Syřané, dostávají peníze přímo za konkrétní práci,“ dodává s tím, že v současné době na rozšíření kuchyňské části obydlí pracuje asi 260 uprchlíků.

Čtěte také

Přestože se situace na mnoha místech Sýrie uklidňuje, uprchlíci se domů zatím vrátit bojí. Podobné projekt jim ulehčí život a částečně i zabrání snahám vydat se hledat štěstí do jiných zemí.

autor: mac
Spustit audio