Zápisník zahraničních zpravodajů25. března  2012 v 10:06  

Nosili je kancléři i prezidenti. Dnes míří do muzea

V expozici je na 300 klobouků - Foto: Klára Stejskalová

V expozici je na 300 kloboukůFoto: Klára Stejskalová

Stetson, borsalino, cylindr nebo tyroláček. Řeč je samozřejmě o kloboucích. Není to tak dávno, kdy bylo nepředstavitelné vyjít na ulici bez pokrývky hlavy. Podle klobouku se poznalo, ke které stavovské třídě nebo politické straně patříte, a dokonce i to, na jakou slavnostní událost právě míříte.

Bad Homburg je luxusní lázeňské město. K jeho celoevropskému věhlasu přispělo, že tu měl letní sídlo císař Vilém II. Vyjít v jeho době na lázeňskou kolonádu bez klobouku se rovnalo společenské sebevraždě. Dnes byste tu naopak v klobouku mezi ruskojazyčnými rekreanty v teplácích působili jako z jiné planety. Právě toto město dalo název jednomu z nejoblíbenějších klobouků – homburgu. 

„Tak jako v každých módních lázních tady fungovaly krejčovské a kloboučnické salóny. V roce 1806 tu byla založena kloboučnická fabrika. Pozdější císař Vilém II., který tu často pobýval, si v ní nechal ke své lovecké uniformě vyrobit speciální klobouk. Když ho v něm uviděl jeho strýc, anglický král Edward VII., objednal si také takový, jen místo zeleného šedivý,“ dozvídám se od Petera Lingense, jak se zrodil slavný homburg. 

„Protože Edward udával módní trendy a všichni chtěli nosit to, co nosil král, stal se homburg módním kloboukem, který se nosil více než kterýkoli jiný. Až do 60. let 20. století měl tento ležérní vycházkový klobouk v šatníku každý vévoda, kníže i významný politik,“ doplňuje. 

Klobouky i baseballové a vojenské čepice 

Doktor Peter Lingens dokáže vyprávět o historii každého klobouku, nejen homburgu - Foto: Klára Stejskalová

Doktor Peter Lingens dokáže vyprávět o historii každého klobouku, nejen homburguFoto: Klára Stejskalová

Doktor Lingens dokáže o kloboucích vyprávět s nadšením, které je u člověka zaměstnaného v muzeu klobouků naprosto pochopitelné. Pyšně mi ukazuje homburg někdejšího německého kancléře Konráda Adenauera. 

„Ve vitríně vidíte černý kancléřův klobouk. Kromě toho tu máme klobouk amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona. Jeho klobouk nám věnoval jeho osobní kloboučník,“ chlubí se. 

Muzeum klobouků se nachází v takzvaném Gotickém domě asi dva kilometry od centra Bad Homburgu. Nápad zřídit tu muzeum klobouků se zrodil koncem 50. let. První ředitel městského muzea vyzval veřejnost, aby pomohla vybudovat sbírku klobouků. Dnes jich tu vystavují kolem tří set a další tři tisíce mají v depozitáři. 

„Máme tu pokrývky hlavy z Afriky i Asie, teď sbíráme i baseballové čepice. Také máme velkou sbírku vojenských čepic,“ říká Peter Lingens. „Pak je tu třeba klobouk, kterému v Německu říkáme meloun. V Česku ho znáte například díky panu Tauovi.“ A jsme doma, známá buřinka. 

Zůstanou klobouky už jen v muzeu? 

Muzeum klobouků v Gotickém domě - Foto: Klára Stejskalová

Muzeum klobouků v Gotickém doměFoto: Klára Stejskalová

„Máme tu i celou řadu dámských klobouků typických pro svou dobu, ale nemáme bohužel žádný klobouk, který patřil nějaké slavné ženě,“ lituje doktor Peter Lingens. 

Návštěvnicím muzea to evidentně příliš nevadí. Prohrabují se v koši mezi klobouky a zkoušejí si, který by jim padl nejlépe. Některé jsou skutečně šikézní. 

I když se Bad Homburg tak významně zapsal do dějin klobouků, dnes se tu žádný dostih podobný Ascotu nebo jiná významná společenská událost, kvůli které by člověk originální klobouček nasadil, nekoná. „Možná na nějakou svatbu,“ tipuje pan Lingens. 

O pár minut později je prodavač místního monistického salónu optimističtější. „Stále více lidí nosí pokrývku hlavy. Stále častěji to jsou mladí lidé, kteří jsou nadšení. Proto jsem přesvědčen, že se klobouky do módy zase vrátí,“ uvažuje. 

Při procházce po nádherném lázeňském městečku Bad Homburgu vidím lidi pouze v pletených čapkách nebo podivných hučkách. Homburg asi už navždy zůstane jen muzejním exponátem. 


Zvětšit mapu: muzeum klobouků v Bad Homburgu

Autor:  Klára Stejskalová  (kls)
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas