Nouze naučila Řeky farmařit
Dlouhá léta se živil jako stavební dělník. Jenže pak přišla do Řecka krize. Proto se rozhodl, že lopatu a zednickou lžíci pověsí na hřebíček a místo toho se začne ohánět motyčkou. Hodně Řeků dnes začíná objevovat bohatství své země právě v hlíně.
Skoro šedesátiletý Kosmas má okolo hlavy omotaný šátek, chrání se před prudkým sluncem. Jsme uprostřed Kréty, na náhorní plošině, kde se všechno zelená a roste. Tady má Kosmas políčka, tady má rodinu.
Provádí mě po úzkých cestičkách mezi záhony. Ukazuje na okurky, lilky, papriky, na brambory, rajčata, fazole a další a další zeleninu.Říká, že je stavební dělník, že staví domy, rozumí řemeslům. Teď se z něj však stává zemědělec.
„Vždycky se mi to líbilo – farmařit. Ale pořádně jsem s tím začal nedávno, když mě začala, jak tady říkáme, bolet peněženka,“ svěřuje se.
Farmaření zlepšuje rodinný rozpočet
Domy se už na Krétě tolik nestaví, práce je málo a Kosmas hledá, čím by se mohl živit. Tedy alespoň něco, čím by si zatím mohl přilepšit.
Když si prohlíží fazole, které jsou, jak říká, letos moc pěkné, ptám se ho, jak hodně mu okopávání zahrádky zlepšuje rodinný rozpočet. „Stále mám občas nějakou práci na stavbě, ale zahrádkaření už představuje zhruba pětinu našich příjmů,“ říká Kosmas.
„Co vypěstujeme, prodáváme známým nebo lidem v okolí. Někdo chce pět šest kilo brambor, někdo třeba rajčata. Zatím to je drobný prodej, do budoucna to chceme rozjet ve větším,“ plánuje.
Kosmas není v Řecku výjimkou
Většina políček, která Kosmasova rodina vlastní, zatím leží ladem. Prý odpočívají, nabírají sílu. Kosmas, který dlouhá léta pracoval se zednickou lžící, kladivem a lopatou, se teď od svých starých rodičů učí, jak se má starat o pole a zeleninu.
„Můj nejmladší syn na to jde vědecky a poctivě. Má s farmařením velké plány,“ říká Kosmas. „Hodně čte a chce se zemědělství v příštích letech věnovat naplno.“
Kosmas a jeho syn nejsou žádnou výjimkou. Řekové v současné krizi objevují bohatství své země. Lidé bez zaměstnání nebo s malým příjmem, kterých je v Řecku hodně, začínají na svých zahrádkách pěstovat zeleninu.
Doby, kdy ji dováželi za drahé peníze ze zahraničí, pomalu končí. A tak je možné parafrázovat výrok z Jiráskových pověstí o vladykovi Daliborovi. Nouze nenaučila Řeky housti, naučila je farmařit.
