Originální slovinský masopust usiluje o zápis na seznam UNESCO. Potírá všechno zlé a vyhání zimu
Masopustní rej vypukl i ve Slovinsku. Říká se mu Kurentovanje a nejde jen o veselí a zábavu. Postavy a zvyky jsou natolik původní a originální, že Slovinci usilují o to, aby svůj karneval zapsali na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Centrem Kurentovanje je město Ptuj. Průvod ale můžete potkat i v jiných slovinských městech, například v Lublani.
Hlavními postavami slovinského masopustu jsou kurenti. Poznáte je snadno. Dělají nepřeslechnutelný rámus a jsou oblečeni do ovčí vlny, peří a mají podivnou hlavu. Mají barevný zobák, zároveň velké zuby a dlouhý červený jazyk.
Se svými kravskými zvuky přiskákali i před slovinský parlament, zrovna když slavnost Kurentovanje začínala. Oráč kolem předsedy parlamentu, který jim vyšel vstříc, rozházel obilí, a pravil: „Pane předsedo, rozhazuji kolem vás obilí, aby všechno, co budete dělat, neslo po celý rok plody a aby se vám dařilo!“
A jelikož měl předseda Milan Brglez chvíli předtím jednání s českým protějškem Janem Hamáčkem, byl i český překlad.
Velký mezinárodní festival
Průvod před sebou většinou postrkuje nenáviděného Hudiče. Ten je ztělesněním ďábla. Kurenti se radují z jeho dopadení a snaží se ho vyhnat. Postav je ale celá řada a v Ptuji, hlavním městě slavnosti Kurentovanje, se slaví 15 dní v kuse a průvody jdou nejméně čtyři.
Branko Brumen, organizátor, je na bohatost zvyků náležitě hrdý: „Kurentovanje se slaví jako oficiální karneval už po padesáté páté. Ptuj patří do organizované sítě evropských karnevalových měst. Začátek připadá na 2. února, tedy na svátek Svečnica – Hromnice. Všechno trvá 15 dní. Kurentovanje se slaví ve vícero slovinských městech. Ptuj je ale rodištěm tohoto karnevalu a město Ptuj se na tu dobu úplně změní.“
V současnosti je z ptujského masopustu velký mezinárodní festival. Dali mu název Artfest a Etnofest a na všechny akce se sejde až 120 tisíc návštěvníků ze Slovinska i z okolních zemí. Karnevalových fugur je až deset tisíc, uvádí Branko Brumen. Kurentovanje sice nemají jenom ve Slovinsku, ale tady je jednak největší a také nejoriginálnější.
Karneval v Ptuji se od ostatních masopustních průvodů odlišuje hlavně svou bohatostí. Máme tu hned devět postav, které jsou autochtonní, to znamená, že jsou spojeny jenom s tímto místem a najdete je jenom tady. Splňují kritéria nehmotného kulturního dědictví UNESCO. To je základ originality našich svátků a tím se také odlišují od západoevropských masopustních tradic. Nejde tu jen o pobavení a satiru, ale my můžeme prokázat, že slavnosti ve Ptuji mají pevný etnografický základ.
Zima vždycky prohraje
Postav je v průvodu plno. Třeba Zelený Jiří, což je maska z rostlin. Je v ní zelenými větvemi zamaskovaný mladík, který zvítězí nad démonem zvaným Rabolj a vyžene ho pryč. Nepřeslechnutelní jsou pak oráči se svými biči, říká organizátor.
„Hlavní vzkaz postav kurentu je, že se musí potřít všechno špatné a zlé. Do toho se počítá i vyhnání zimy. Svými rituály, svými zvony, skákáním a veselím, přinášejí postavy radost a veselí do probouzejícího se jarního života. Dávají pozitivní energii.“
Zimě se ze Slovinska pryč zatím nechce. Kurentovanju ale nemá šanci odolat.
