Prochází se tu slečna Marplová i Hercule Poirot... V Torquay si připomínají Agathu Christie
Agatha Christie, první dáma světových detektivních příběhů, by se dožila 125 let. Narodila se v jihoanglickém letovisku Torquay, které na její počest pořádá stále větší a větší mezinárodní festival. Nejrůznějšími akcemi plnými imaginárních zločinů si tam milovníci tohoto giganta detektivního žánru připomínají.
„Dáváme dohromady lidi s různými zájmy, které ale spojuje Agatha Christie. To je základ skutečně pestrého, multižánrového festivalu. Velmi populární jsou třeba kulinářské akce, kdy jedna food autorka prošla všechny recepty z knih slavné spisovatelky. A také podle nich připravila jídlo přímo v kuchyni letního sídla Agathy Christie,“ uvádí ředitelka přehlídky Anna Farthingová.
S nápady na nové body programu nepřichází podle ní jen festivalový výbor, ale právě taky znalci a milovníci první dámy světové detektivky.
Se znalcem Torquay Alexem Graemem stojíme před slavným Grand Hotelem, jednom z mnoha míst, kde Agatha Christie zanechala nejen literární stopu. Právě tady strávila ve svých 24 letech jednodenní líbánky se svým prvním manželem Archiem, tehdy válečným pilotem. Podle Alexe se nikdy nezjistilo, ve kterém pokoji Christieovi bydleli, ale hotel dodnes nabízí apartmá Agathy Christie a staví na spisovatelce svůj marketing.
Zahrada s jedovatými rostlinami
„Myšlenka naší zahrady spočívá v tom, že s pomocí malých šedých mozkových buněk, abych citovala Poirota, máte podle indicií u jednotlivých rostlin poznat, v jakém příběhu Agathy Christie se objevují. Takže je za tím trochu detektivní práce,“ popisuje specialistka na jedy Ali Marshallová, která tvrdí, že s ní kolegové nechtějí pít kávu nebo čaj a večeře vaří manžel raději sám. Pro návštěvníky zahrady sestavila tabulku, kde jsou jedovaté rostliny rozděleny do pěti kategorií podle nebezpečnosti.
„Jasně nejoblíbenějším jedem velké spisovatelky byl kyanid. Lidé si to neuvědomují, ale pecky v třešních, broskvích nebo nektarinkách obsahují malé množství kyseliny kyanovodíkové. Plynný kyanovodík použila Agatha Christie třeba v příběhu Velká čtyřka. Sůl kyanidu draselného se snadno rozpouští, a tak v jejích knížkách pořád někdo někomu vhazuje kyanid do čaje, do whisky nebo dokonce do šampaňského,“ vypráví.
Fenomén královny detektivek zažívá renesanci
Po Torquay se potlouká spousta falešných slečen Marplových a Herculů Poirotů, tedy abyste to lépe pochopili, nadšenců, kteří si na slavné postavy z detektivních románů a na jejich dobu rádi hrají. Velmi zdařilého belgického detektiva, občanským jménem Gary Cooper, jsem potkal před Hotelem Grand.
„Vypadá to, že v posledních letech zažívá celý fenomén Agathy Christie určitou renesanci. Zcela určitě v Británii. I mladí lidé nacházejí oblibu v retro oblečení a stylu chování. Mám pocit, že v tom je také znechucení z toho, jak se dnes lidé oblékají. Jsou schopní si i do nóbl podniku vzít na večeři džíny a tenisky. Něco jako máte na sobě vy," směje se elegantní Gary alias Hercule mému zcela nedobovému vzezření. Já po jeho slovech rudnu a mám chuť si kyanid nasypat do pití sám…
