Rekreační sport pod pyramidami. Půlmaraton v Káhiře běží na 7 tisíc lidí
Sokol šíří v českých zemích tělovýchovu už 150 let. V jiných zemích se ale masový sport teprve rodí. Poměrně vlažný vztah ke sportovním aktivitám mají v arabských zemích. Horké podnebí ostatně k nějakému běhání moc neláká. Časy se ale mění i tam a v egyptské Káhiře se běžel už čtvrtý ročník půlmaratonu.
„Chtěla jsem se sem podívat, vyzkoušet si to, potkat lidi. Jsem tu poprvé, přihlásila jsem se jen na rodinný kilometrový běh. Normálně vůbec nesportuju, ale třeba dneska začnu,“ směje se Rím, mladá holka, která je docela při těle. Taková ale není na káhirském běhu rozhodně sama. Ani padesátiletý pan Gaudat nevypadá na to, že by někdy v životě běhal, a nehodlá to dělat ani teď.
„Já běhat nebudu, půjdu jen normálním krokem, dám si tak pět kilometrů. To syn mě sem přivedl, on běží půlmaratón. Ale musím říct, že atmosféra je tu skvělá,“ pochvaluje si pan Gaudat nacpaný ve svítivém tričku, které nafasovali všichni účastníci. Třeba Jasmín se svými třemi kamarádkami už ale běhání podlehla.
„Dám si sedmikilometrový okruh. Já občas běhám, sportovně chodím, ale ne nijak pravidelně. V Egyptě se takhle běhá asi pět let, nejdřív to byly jen malé skupinky nadšenců, postupně to ale narůstá. Loni jsem běžela také sedm kilometrů, ale s přestávkami, letos to chci dát v kuse,“ říká.
Odpadkům se v Káhiře nedá vyhnout
V místě srazu běžců v Technologickém parku ve čtvrti Maádí se to před startem hemží svítivě žlutými tričky. Organizátoři z pódia právě oznamují, že se čtvrtého Káhirského půlmaratonu zúčastní asi sedm tisíc lidí.
V Egyptě musí být všechno trošku show a start Káhirského půlmaratonu doprovází hlasitá elektronická hudba. Když se masa běžců pomaličku posune ke startovní bráně, střídají diskotéku bubny místních skautů.
Zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček vybíhá s mikrofonem s ostatními účastníky. Běh působí hodně živelně, několik aut uvízlo mezi běžci a řidiči se rozčileně snaží vytroubit si cestu.
Běžci pak překonávají rušnou křižovatku. Káhirští řidiči moc nechápou, co se to v ulicích děje. Pořadatelům se očividně nepodařilo trasu před dopravou úplně uzavřít. Běží se i kolem obrovských hromad odpadků, kterým se nedá v Káhiře vyhnout. Občas se někdo v davu nečekaně zastaví, nebo otočí, takže o karamboly není při běhu nouze.
Zájem Egypťanů o sport roste
Největší skupina běžců absolvuje sedmikilometrový okruh a probíhá cílem. „Už tak pět let zájem Egypťanů o sport roste. Velkou roli v tom hrají sociální sítě. Třeba skupina Cairo Runners, která to tu pořádá, takhle přitáhla spoustu lidí. V tomhle se egyptská kultura začala v posledních letech hodně měnit,“ říká Abdalla, který si dal celý jedenadvacetikilometrový půlmaraton.
Oceňuje, že tu běhají kluci i holky bez rozdílu a bez nějakého obtěžování. S kamarádem Ahmadem vypadají po běhu spokojeně. „Tohle byl můj první běh. Kouřím cigarety a dneska je první den, kdy jsem si nedal. Sice jsem po startu dost kašlal, ale nakonec jsem těch sedm kilometrů dal,“ pochvaluje si.
Egyptské sluníčko už přeci jen pálí už brzy ráno. Po sedmikilometrovém běhu jsou všichni splavení a dostávají jako povzbuzení diplom, aby se příští rok zúčastnili v ještě větším počtu.
