Slovenský hotel se chlubí čtyřmi hvězdami a barokní knihovnou

Oponický kaštěl se dočkal rekonstrukceFoto: Chateau Appony

Tak jako by česká krajina nebyla kompletní bez tvrzí a zámků, nebyl by obrázek Slovenska úplný bez kaštělů. Slovensko má těchto starých šlechtických sídel stovky. Bohužel často sdílejí stejný osud – chátrají a nikdo se o ně nestará. Někdy v bortícím se kaštělu zahlédne příležitost podnikatel, opraví ho a předělá třeba na hotel. V Oponicích nedaleko Nitry měli dvojnásobné štěstí. Zatím se zdá, že tamní kaštěl bude mít kromě slavné minulosti také solidní budoucnost.

Skupinka návštěvníků potichu vstupuje do knihovního sálu. Naleštěné parkety lákají ke sklouznutí, k desetimetrovému stropu se tyčí vyřezávané police s knihami a jenom průduchy klimatizace ve štukovaném stropě prozrazují, že tohle není původní knihovna, ale její věrná rekonstrukce. 

„Tento prostor je natolik geniální, že ani po 160 letech tu není co měnit,“ říká správce knihovny Peter Králik. Za vším tím dřevem a štukem vidí hlavně příběh. Příběh šlechtické rodiny Apponyiů, kteří vybudovali místní kaštěl a knihovnu s 30 tisíci svazky. Za jejich éry nebyly Oponice zapadlou vesnicí, ale místem, kde si podávaly dveře významné světové osobnosti. 

Slavná i neradostná minulost 

Vezměme si třeba kulečníkový stůl, který stojí pod schodištěm v knihovně. „Na tomto stole tančila pro uzavřenou společnost Josephine Bakerová na známou skladbu Bye, Bye, Blackbird z roku 1927,“ ukazuje správce. 

Oponická knihovna se může pochlubit dlouhým seznamem známých autorů. Nechybí Niccolò Macchiavelli ani Leonardo da VinciFoto: Chateau Appony

Zpěvačka Josephine Bakerová nebyla zdaleka jediným prominentním hostem, který ozdobil oponickou návštěvní knihu. Nějakou dobu tu strávil i pohádkově bohatý indický mahárádža z Patialy nebo americký miliardář Thomas Cardeza, pozdější pasažér Titaniku, kterému se podařilo ze ztroskotané lodi uniknout. Zlaté časy v Oponicích ukončila až druhá světová válka. 

„To, co se dělo s kaštělem po roce 1948, je bohužel velice smutné vyprávění. Z knihovny se stala obilná sýpka. Vjížděla sem nákladní auta a sypala sem mokré obilí. Přes rozbitá okna, skrz něž lidé házeli kameny, sem létali ptáci. Z knihovny se stala takřka měsíční krajina,“ vzpomíná na neradostnou minulost unikátní knihovny její správce, který záchraně kaštělu po revoluci věnoval 20 let života. 

Slovákům pomáhá i maďarská historie 

Seznam slavných autorů, kteří dnes zdobí oponickou knihovnu, je dlouhý. Peter Králik ho zná velmi dobře, protože chtěl, aby knihovna v Oponicích zůstala. Byl to on, kdo při opravě kaštělu přesvědčil soukromého investora, aby namísto konferenčního centra zaplatil obnovu knihovny. Soukromá firma na to překvapivě kývla. Dnes je v Oponicích první hotel na Slovensku, který hosty neláká jen na tradiční wellness nebo bazén, ale také na barokní knihovnu. 

„Mnohým se tu velice líbí, dokonce se rádi vracejí zpět. Máme řadu zahraničních hostů ze západní Evropy. Ti se tu cítí jako doma, mohou tu totiž najít knihu ze své vlasti,“ upozorňuje správce knihovny. 

Nakonec ještě malá poznámka pod čarou. Oponice lákají turisty na Slovensko vlastně prostřednictvím maďarské historie. Apponyiové byli maďarský šlechtický rod. 

Názor, že slovenské dějiny si vystačí jen samy se sebou, naposledy na Slovensku vehementně prosazoval expremiér Robert Fico, který vymyslel národ starých Slováků a na bratislavský hrad usadil sochu krále Svatopluka. V Oponicích vědí, že to je hloupost a že maďarská historie může dnešní turistice na Slovensku hodně pomoct. 

Zvětšit mapu: zrekonstruovaný kaštěl v Oponicích slouží jako hotel