Tady se natáčel Obchod na korze. „Mysleli jsme si, že to bude nějaká veselohra,“ vzpomínají v Sabinově

Přesně před půl stoletím získalo Československo prvního filmového Oscara za snímek Obchod na korze. Ten je příběhem stolaře Tony Brtka, který se stává arizátorem a přebírá obchůdek patřící starší židovské vdově paní Lautmanové. Tu pak čeká, stejně jako desetitisíce slovenských Židů, transport do koncentračních táborů. Film se natáčel v Sabinově na východě Slovenska.

V Sabinově, kde se film natáčel, je dodnes korzo, po kterém se místní prochází. A je tady i obchod židovky Lautmanové. Jde sice o vedlejší budovu, ale o věrně upravenou repliku. Jenom Židé už z města zmizeli.

Soňa Bázlerová je jedinou Židovkou v Sabinově. „Filmové scény o odchodu Židů o shromažďování na náměstí jsou autentické. Odehrávalo se to ve skutečnosti na stejných místech jako ve filmu. A dokonce, když se dobře zaposlouchám, tak mezi jmény, které vyvolávají k transportu, je i můj dědeček,“ vzpomíná.

Čtěte také

Obchod na korze natočili režiséři Ján Kadár a Elmar Klos. Jak dnes říká syn jednoho z režisérů, Elmar Klos mladší, otec měl k tématu odsunu Židů velmi blízko. „Pochopitelně jako člověk, který tu dobu prožil a měl informace o Slovenském štátu, cítil nepředstavitelnou nespravedlnost, krutost. Příčily se mu norimberské zákony uplatňované v praxi. Nesl si to v sobě jako velkou historickou křivdu,“ vysvětluje.

Obchod na korze má univerzální poselství. Vykresluje jak státní moc křiví charakter, jak vlastní svědomí nakonec každého z nás doběhne. Myslí si to i Juraj Vrábel, který o filmu napsal desítky článků a také knihu.

Socha oskara pro film

„To, co se stalo paní Lautmanové za Slovenského štátu ve filmu, se mohlo stát černošské ženě v Alabamě nebo ruské ženě, která je odvlečená do gulagu. Tento film všeobecně popisuje utrpení a pronásledování nevinného člověka státní mocí. A dá se to aplikovat nejenom na Slovensku, ale všude ve světě,“ míní.

Varující náboj pro mladou generaci

Film Obchod na korze se po svém vzniku promítal pouze v kinech. A to jen krátce. Poté, co režisér Ján Kadár emigroval do Ameriky, dostal se film na více jak dvacet let do trezoru. Pro Sabinov bylo ale natáčení velkou událostí. „Bylo mi tak patnáct roků. Jako mladí jsme si mysleli, že to bude nějaká veselohra, ale nakonec z toho vzniklo takové drama. Ale je to krásný film,říká starší paní, která míjí repliku obchůdku na korze.

Čtěte také

„Všichni jsme se tehdy dívali na natáčení, na vytváření kulis. Bylo to velké vzrůšo pro město. Prožívali jsme to jako patrioti. Ale to poselství filmu jsem si uvědomila až mnohem později,“ přiznává Soňa Bázlerová.

Obchod na korze je aktuální i dnes. Lidová strana Naše Slovensko Mariána Kotleby je součástí parlamentu, přitom oslavuje právě fašistický Slovenský štát, vytváří domobranu, pochoduje ve stejnokrojích.

Pamětní tabule na obchodě

Elmar Klos mladší proto říká: „Film má dodnes v sobě hlavně varující náboj pro mladou generaci. Ta totiž nemá životní zkušenosti, že se nesmí ustupovat zlu, že se musí postavit čelem každému takovému nespravedlivému násilí. To je poselství Obchodu na korze dodnes.“

autor: pev
Spustit audio