Tělo Kristovo, nebo bakterie? Polští věřící mají jasno
My Češi sice na zázraky moc nevěříme, ale o Vánocích většinou alespoň předstíráme, že se opravdu dějí. To u sousedů v Polsku jsou zázraky díky víře poměrně běžné. Jako například v kostele svatého Antonína v Sokólce. V této malé obci na severovýchodě Polska se totiž zázrak stal.
Několik desítek žen klečí a modlí se před kaplí, ve které je ve zlaté schránce vystaven předmět, který mnozí považují za zázrak. Jak k němu došlo? To se musíme vrátit o tři roky zpátky. Do neděle 12. října 2008.
„Jeden z našich kaplanů tehdy upustil na zem během svatého přijímání hostii. Podle pravidel ji vložil do nádoby s vodou, aby se rozpustila,“ vzpomíná místní probošt Stanislaw Gniedziejko.
„Během rozpouštění hostie se na jejím povrchu objevilo něco jako krevní sraženina nebo tkáň. Netušili jsme, co to může být, odkud se to vzalo,“ vybavuje si.
Tkáň prý patří Ježíšovi, jsou přesvědčeni věřící
Do Sokólky se okamžitě sjeli duchovní z blízkého okolí. Nevěděli si však rady. S něčím podobným se nikdy nesetkali.
„Arcibiskup navrhl, abychom neznámou substanci přeložili na korporál, bílou lněnou látku, a čekali, co se bude dít dál. Jestli se časem nezmění,“ popisuje probošt.
Po několika měsících kněží rozhodli, že sraženinu podrobí analýze. Oslovili dva profesory z lékařské fakulty univerzity v Bialymstoku.
„Ukázalo se, že tkáň pochází ze srdečního svalu lidského těla. Výsledky této analýzy nám potvrdily, že máme co do činění s nadpřirozeným jevem,“ říká kněz.
Protože se tkáň objevila na hostii, která je tělem Ježíše Krista, bylo rozhodnuto. „Tkáň ze srdečního svalu musí patřit Ježíšovi a nikomu jinému. Ježíš nám chtěl připomenout, že existuje, že není vymyšlený, že naše víra v něj je správná,“ je probošt přesvědčen.
Zázrak? Práce bakterií, soudí skeptici
Ne všichni však v zázrak v Sokólce uvěřili. Skupina polských racionalistů dokonce vyzvala policii, ať prověří, jestli v kostele nedošlo k vraždě, když se tam našla lidská tkáň. Jiní skeptici tvrdí, že nejde o žádný zázrak, ale o práci bakterií, které se na onu hostii dostaly.
S knězem Stanislavem stojíme před kaplí. Šeptem mi vysvětluje, kolik lidí denně do kostela přichází a jak velká je to pro něj teď zodpovědnost.
Výjimečné chvíle zažívá před údajným tělem Krista i paní Marie. „Je to pro mě velmi důležité. Jsem věřící, těžko svůj pocit popíšu slovy. Na začátku jsem sice byla trochu nedůvěřivá, ale pak jsem pochopila, že jde o zázrak,“ přiznává starší paní.
Co vlastně od takového zázraku čeká? „Možná, že se lidé obrátí na víru. Třeba je to signál od Boha, že nás věřících je málo,“ uvažuje.
Poutníci míří do Sokólky ve velkém
Takzvaný zázrak v Sokólce zatím katolická církev oficiálně neuznala. Všechny potřebné dokumenty už mají ve Vatikánu. Pro věřící to však zase tak důležité není.
„V roce 2010 jsme napočítali více než 180 poutních zájezdů. Letos bylo velkých skupin poutníků už 220. To jsou tisíce lidí nejenom z Polska,“ chlubí se probošt Stanislaw Gniedziejko.
Ze Sokólky se pomalu stává kultovní místo. Radost z toho má i pan Janek, majitel stánku s upomínkovými předměty.
„Přijíždí sem hodně lidí, spousta zájezdů. Může za to zázrak, který se u nás stal. Uvidíme, co z toho bude dál. Mají tady vyrůst nové hotely a penzióny, ale to bude ještě chvíli trvat. Nejdříve se musí o zázraku dozvědět co nejvíce lidí,“ přál by si obchodník.
Holt tak už to chodí. Na všem se dá vydělat.
Zvětšit mapu: v kostele sv. Antonína v Sokólce údajně došlo k zázraku
