Tradiční osli z Dalmácie mizí. Vytlačují je traktory
K původním zvířecím obyvatelům chorvatského poloostrova Pelješac patří osli. Ještě před dvaceti lety jste jich na dalmatských cestách mohli potkat desítky. Dnes je však už jen tak nespatříte, protože toto pracovité zvíře vytlačila auta a traktory.
Vstoupili jsme do sklepa, kde to nádherně voní sušeným masem zavěšeným pod stropem. Konoba je upravena jako malá domácí restaurace, v níž gazda vítá hosty. „Můj rod tady žije už mnoho generací,“ říká mi na uvítanou.
„Nedávno jsme dokončili tuhle pravou dalmatskou konobu. Neuvidíte tu žádné obkladačky nebo podobné materiály, jen zdejší kámen a dřevo. Nechceme utéct před našimi tradicemi a zvyky,“ zdůrazňuje Josip Antunović své malé království.
Vesnička Kuna leží v malebném údolí asi tři kilometry od hlavní silnice, která vede napříč poloostrovem Pelješac. Nejsou tu žádné hotely, penziony ani luxusní restaurace, jen Dalmácie, která už jinde patří spíš minulosti. Převálcoval ji turistický průmysl. Ten sice obyvatele přímoří živí, ale zároveň také ničí původní způsob života.
Oslí mléko léčí
Nechejme zatím paní domu připravit talíře s pršutem, kozím nebo ovčím sýrem a rybami a vydejme se na obhlídku této zapadlé vesnice. „Hosté mohou přijet až sem autobusem, tady vysednou a já je vezmu na prohlídku zdejšího kostela nebo kláštera. A k mým oslům,“ ukazuje Josip Antunović.
Hned vedle františkánského kláštera se v oboře pase stádo asi 50 oslíků. Snažíme se přivolat jednoho z nich. „Jmenuje se Šime a má 20 žen,“ vysvětluje mi můj průvodce. Všechny oslice jsou březí, takže budou mít za 12 měsíců malé oslíky. Dávají také velice kvalitní mléko, které se používá jako lék pro děti s onemocněním dýchacích cest.
Oslice je schopna dát maximálně půl litru mléka za den, takže jde o velice drahý lék. Litr stojí kolem 200 kun, ale ve městech se prodává i za 400 nebo 500 kun (přibližně 1300 nebo 1650 korun). Mléka se však nesmí vypít příliš mnoho, protože obsahuje velké množství tuku a je sladké.
„Osel je zajímavé a málo prostudované zvíře. Samice je březí více než 12 měsíců. Její mléko je nejpodobnější lidskému, proto se používá jako náhrada, když matka ztratí mléko,“ vysvětluje Josip Antunović.
Všechno, co jste si mysleli o oslech, jsou pomluvy
Osli nejsou ani hloupí ani tvrdohlaví. Jsou to naopak velice klidná a družná zvířata, která mají ráda lidi. Nejsou vůbec nebezpeční – nekoušou, nekopou a dá se na nich i svézt. Když mají turisté zájem, osedlá pan Antunović Šimu a vozí děti kolem kláštera.
Ocitne-li se člověk na oslí farmě, nemůže se nezeptat, proč mají tato krásná zvířata tak pošramocenou pověst. „Dřív se osli používali jako pracovní zvířata. Jejich majitelé je špatně krmili a navíc je týrali. Tak se osli stali tvrdohlavými – vzpírali se dřině, hladu a bití,“ říká chovatel.
„Ve skutečnosti jsou velmi moudří, klidní a skvělí. Jsou to tradiční dalmatská zvířata. Máme tady 50hlavé stádo hlavně proto, aby osli úplně nevymřeli. Dřív byl osel v každé chalupě, pak přišla mechanizace a lidé je přestali chovat,“ vypráví Josip Antunović a dodává: „Pelješac bez oslů? To není ono!“
