Tři desítky let nepřetržitě protestuje před Bílým domem

Jmenuje se Conchita a je sousedkou prezidentů Spojených států. Už dlouhá léta totiž protestuje přímo před Bílým domem za světové odzbrojení. S Conchitou se znám docela dobře. Jednou jsem s ní už pro Zápisník točil a teď jsem se zašel podívat, jak se jí daří. Americké hlavní město totiž zažívá neobvykle dlouhé období mrazů.

Ve Washingtonu mrzne málokdy. Ale když už jednou mrznout začne, věřte mi, stojí to za to. I pár stupňů pod nulou je tady podle mých subjektivních zkušeností o hodně horších než doma ve střední Evropě. Bývá to větrem, který nezvyklé zimní počasí obvykle provází, a zřejmě i vyšší vlhkostí vzduchu. Prostě, když je tady zima, kdo nemusí, nevychází.

Ale před Bílým domem sedí i v takovém počasí Conchita. A sedí tady ve dne v noci, v mrazu i ve vánici, v dešti i v parnu už od roku 1981. Ano, už skoro tři desítky let tady nepřetržitě protestuje proti všem válkám a jaderným zbraním.

"Musíme vytrvat, situace se nezlepšuje. Musíme zastavit tohle šílenství s jadernými zbraněmi," spustí Conchita svůj dobře nacvičený přesvědčovací projev, který předříká každému z tisíců turistů ochotnému poslouchat.

Pro Zápisník jsem s ní natáčel už před rokem a půl. Jenže to bylo krásné letní počasí, před Bílým domem se to turisty jen hemžilo. Teď, kdy americkou metropoli zasáhla mrazivá vlna, se tu a tam nějaký turista objeví, ale poslouchat Conchitu, prohlížet si její stan, obklopený protiválečnými transparenty a fotografiemi, nemá viditelně nikdo náladu. Přesto vytrvává.

Podobná zima jako letos prý tady byla jen v prvním roce jejího protestu na přelomu let 1981 a 1982. To ještě bivakovala na druhé straně třídy Pennsylvania Avenue přímo před Bílým domem. O několik let později ji policie odstěhovala na druhý chodník, který už je technicky součástí Lafayettova parku, a tam platí jiná pravidla.

Policie nemá, jak její protest legálně zastavit. Pomáhá jí pár přátel a stoupenců. Pravidelně ji střídal přítel Thomas, ale ten nedávno zemřel. Tak za ni ve stanu na pár hodin zaskakuje jiný kamarád, aby si mohla odskočit a vyřešit tělesnou hygienu v nedalekém útulku pro bezdomovce.

"Vydržím, jak dlouho to jen půjde," slibuje Conchita. Skutečnost, že je v Bílém domě prezident Obama, který má pověst mírotvorce a dostal za to i Nobelovu cenu, na jejím odhodlání vůbec nic nemění. "Sliboval mír a první věc, kterou udělal, bylo, že poslal víc vojáků do Afghánistánu," říká nekompromisně na adresu souseda Obamy.

"Ale tohle je stan. Vždyť mrzne!" namítám a mám pocit, že mi od úst padají rampouchy. Conchita připouští, že je to jistá oběť, ale své stanoviště před Bílým domem by prý neopustila za žádné peníze na světě.

A pak zase spouští svou oblíbenou litanii o nutnosti zastavit jaderné šílenství. Co se šílenství týče, mám podezření, že mnoho lidí pochybuje po 29 letech nepřetržitého protestu spíš o zdravém rozumu Conchity. Ale dvě vlastnosti jí nemůže upřít naprosto nikdo: vytrvalost a přesvědčení. Její přítomnost v mrazivém počasí to dosvědčuje.

mapa
Zvětšit mapu: Pennsylvania Avenue, Bílý dům a Lafayettův park ve Washingtonu
autor: vpo
Spustit audio