Turistický boom proměnil během čtvrt století bránu do Angkoru v rušnou metropoli

Ještě před čtvrtstoletím byla oblast nebezpečná kvůli minám, a tím pádem i liduprázdná. Dnes je všechno jinak, jeden z novodobých sedmi divů světa přijíždějí obdivovat miliony turistů. Světoznámý chrámový soubor Angkor je totiž bezesporu největším historickým, ale i komerčním pokladem, který Kambodža má. Těží z něho i brána do Angkoru, město Siem Reap.

Prudký nárůst turistiky s sebou přináší sice zlepšení životní úrovně pro většinu lidí v okolí chrámů, ale současně i živelný a jen minimálně kontrolovaný rozvoj města Siem Reap, které je výchozím bodem pro všechny, kdo chtějí navštívit angkorské chrámy.

Čtěte také

Srdce města tvoří ulice Pub Street. Najdete tu pivnice, varungy, prodavače drog i suvenýrů. Neexistuje snad nic, co by místní prodavači a motorkáři nedokázali sehnat.

Hlavní ulice ve městě Siem Reap

Dolarová země

„Už před těmi 24 lety jsem podnikal – měl jsem motorku a vozil cizince po chrámech,“ vzpomíná pětašedesátiletý Khmér. Stejnou práci dělá i dnes, ale teď je to prý mnohem lepší. „Kambodžané vstupné k chrámům neplatí, takže kupuju jen benzín do motorky,“ směje se.


Už dávno je po celé Kambodži druhou oficiální měnou americký dolar a člověk tu s ním zaplatí cokoli i v té poslední vesnici v džungli.

Za půldenní okružní jízdu po nejznámějších chrámech si účtuje 50 dolarů. Kambodža už dávno není zemí, kde s jedním dolarem v kapse udělá cizinec díru do světa.

„Vyber si: do hlavního města jede autobus, minivan nebo můžeš i letět. Letenka do Phnompenh stojí šedesát dolarů. Dám ti kontakt na svoji sestru, má tam hotel – zařídím ti tam všechno,“ slibuje mi pan Tram ve své cestovní kanceláři.

Za zády mu v houpací síti odpočívá jeho dvouletá dcera. Pan Tram je v práci prý deset hodin denně, sedm dní v týdnu.

Čtěte také

Jak se žije ve stínu chrámů

Doslova Buddhovým požehnáním je pro město mezinárodní letiště, odkud už dnes startují přímé linky do Singapuru, Hongkongu, Soulu a samozřejmě Bangkoku. České cestovní kanceláře patří mezi letité klienty hotelů v Siem Reapu. Někteří Češi tu už dokonce zůstali.

Chrámový komplex Angkor jezdí obdivovat turisté z celého světa

„Neví se přesně, kolik tu žije obyvatel. Neprovádí se tu žádné sčítání. Když jsem sem ale před jedenácti lety přijel, odhadovalo se, že Siem Reap má 100 až 120 tisíc obyvatel. Dnes jich má údajně až 300 tisíc,“ bilancuje Ota Veverka, který sem do Siem Reapu přijel z thajského Čiang Mai a už zůstal.

Živí ho průvodcovství a kurzy fotografování přímo v prastarých zdech angkorských chrámů. Na tom, jak překotně se Siem Reap přeměnil v jedno z nejznámějších světových center turistiky, vidí převážně pozitiva.

Čtěte také

Světla a stíny Siem Reapu

Tisícům místních lidí pomohly peníze turistů z bídy. Ale i on přiznává, že ne vše je tu buddhisticky zářivé a usměvavé.

Pub Street v kambodžském městě Siem Reap

„Staví se stále nové domy, ale infrastruktura se nestačí tak rychle rozvíjet,“ říká Ota Veverka. „Takže občas domy někde na okraji nemají elektřinu ani kanalizaci, a když chtějí vodu, musí si vyvrtat studnu.“

Mezi vůbec nejtmavší stíny Siem Reapu patří všudypřítomná nabídka drog a podle nevládních organizací i kambodžské policie také stále poměrně časté případy dětské prostituce.

autor: daj
Spustit audio