Uzbeci stále uctívají svého komunistického tajemníka

Dovedete si představit, že by se dnes hlavní třída v Praze jmenovala po Gustávu Husákovi nebo Milouši Jakešovi? Stěží. Ovšem jiný kraj, jiný mrav. V Uzbekistánu to možné je. Bývalý komunistický tajemník Šaraf Rašidov se tam těší stále velké oblibě a úctě. A to i přesto, nebo možná právě proto, že zemřel už v roce 1983. A tak není divu, že v Rašidově rodišti Džizzaku najdeme nejen jeho rodný domek, ale i celé muzeum.

Výstavní místnosti dominuje obří obraz. Za pracovním stolem sedí komunistický pohlavár, sako má poseto několika řadami metálů. Za ním je otevřeným oknem vidět široké bulváry moderního Taškentu. Na portrétu není nikdo jiný než Šaraf Rašidov – muž, který vládl Uzbekistánu plných čtyřiadvacet let.

„Uzbekové na něj dodnes vzpomínají. V dubnu roku 1968 zasáhlo Taškent velké zemětřesení a Rašidov potom nechal postavit celé nové město, široké ulice a metro. Jediné metro v celé střední Asii,“ zdůrazňuje hrdě jedna z průvodkyň muzea.

Tvář hlavního města svazové republiky sice Rašidov navždy změnil, nomenklaturní kádry z Taškentu ale během své vlády důsledně potíral. To se ovšem v muzeu nedozvím. Ani to, že svoji moc budoval za pomoci až skoro feudální sňatkové politiky. Například svého jediného syna oženil s dcerou prvního tajemníka karakalpackého oblastního výboru Komunistické strany, čímž si zajistil klid v nejvzdálenější a těžko kontrolovatelné provincii.

Průvodkyně, vyzbrojená dřevěným ukazovátkem, mi ukazuje dary, které Rašidov získal od nejrůznějších světových politiků své doby. Ve vitríně si vykračuje vycpaný krokodýl od Fidela Castra, model Taj Mahalu od Indíry Gándhíové i žen-šen od čínských soudruhů. Jen co dostal při návštěvě Československa od Gustáva Husáka, se už asi nedozvíme.

Fidel Castro daroval Šarafu Rašidovi vycpaného krokodýla

„Československo navštívil v roce 1976,“ říká mi průvodkyně. Fotografii ani cokoliv jiného, co by návštěvu Prahy připomínalo, ale nenachází. Zato pokračuje ve výčtu státnických darů.

„Tuto kůži zebry si Rašidov přivezl z Austrálie,“ ukazuje. „Z Austrálie? Tam snad zebry nežijí,“ snažím se vnést do výkladu kritického ducha. „Žijí, nežijí, přivezl ji z Austrálie,“ trvá na svém průvodkyně a na můj ironický výraz reaguje poněkud podrážděně.

Kult Rašidova stále žije. Jeho muzeum vzniklo paradoxně až po rozpadu Sovětského svazu, mnoho let po Rašidově smrti. „Byl to sice komunista, ale pro prosperitu země udělal opravdu hodně. Za jeho vlády se postavily školy, nemocnice. Byl jsem tehdy mladý, ale žilo se nám dobře,“ vzpomíná Ruslan Hakimov.

„V tomto muzeu jsem viděl noticky typu ,Otec uzbeckého národa‘.V Uzbekistánu je to stále velká a populární postava. Člověk se tady setká s jistými pozitivními reminiscencemi bývalých sovětských dob, kdy bylo pravděpodobně více práce, protože Uzbekistán byl jedním z průmyslových center Sovětského svazu. My na tu dobu vzpomínáme podstatně jinak než Uzbeci,“ říká český velvyslanec v Uzbekistánu Robert Kopecký.

Mezi státnickými dary je také kůže zebry, kterou si údajně Šaraf Rašidov přivezl z Austrálie

Šaraf Rašidov je zkrátka pro Uzbeky jakýmsi vyslancem starých dobrých časů. Adéla Čiljaková tehdy v Uzbekistánu nežila, bydlela v Praze, kde pracovala v redakci časopisu Svět socialismu. Na Rašidovu éru si však také dobře pamatuje. „Myslel na lidi a nedíval se na ně zvysoka. V zemi byly různé problémy, třeba s vysokými plány pro pěstování bavlny. On však uměl nějak zařídit, aby to bylo pro lidi lepší,“ myslí si.

Říká se, že Rašidov poněkud vylepšoval hlášení o produkci bavlny v duchu tehdy oblíbeného hesla „papír snese všechno“. Centrum bylo spokojeno a do Uzbekistánu proudily rubly. Rašidov tak získal nejen pověst komunisty lidumila, ale i lišáka, který v době centrálního plánování dokázal obelstít Moskvu.

<p> <iframe width="610" height="350" frameborder="0" scrolling="no" marginheight="0" marginwidth="0" src="https://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=s_q&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=Djizak,+Uzbekistan&amp;aq=4&amp;sll=41.054502,70.927734&amp;sspn=3.769104,10.821533&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Jizzakh,+Jizzakh+Province,+Uzbekist%C3%A1n&amp;t=h&amp;ll=40.522151,68.126221&amp;spn=1.461469,3.35083&amp;z=8&amp;iwloc=A&amp;output=embed">mapa</iframe><br /><small><a href="http://maps.google.cz/maps?f=q&amp;source=embed&amp;hl=cs&amp;geocode=&amp;q=Djizak,+Uzbekistan&amp;aq=4&amp;sll=41.054502,70.927734&amp;sspn=3.769104,10.821533&amp;brcurrent=5,0,0&amp;ie=UTF8&amp;hq=&amp;hnear=Jizzakh,+Jizzakh+Province,+Uzbekist%C3%A1n&amp;t=h&amp;ll=40.522151,68.126221&amp;spn=1.461469,3.35083&amp;z=8&amp;iwloc=A" style="color:#0000FF;text-align:left">Zvětšit mapu: Džizzak, Uzbekistán</a></small></p>
autor: jma
Spustit audio