V Kodani už kola nad auty vyhrála. Praha je zatím na cyklistické mapě Evropy černou skvrnou
Praha by se měla „zkodanizovat“, říká jeden přesvědčený propagátor cyklistiky v dánské metropoli. České hlavní město je totiž tomu dánskému v mnohém podobné. Má historické centrum a okolo něj populární rezidenční čtvrtě. Chybí jen ty cyklostezky…
Právě Kodaň se stala důkazem, že souboj s auty můžou jízdní kola vyhrát. 40 procent obyvatel tam na nich jezdí denně. Město navíc kraluje mezinárodním žebříčkům kvality života a zastánci takzvané „kodanizace“ vidí důvod právě v bicyklech.
„Jízdou na kole to všechno jenom začíná,“ tvrdí urbanista Mikael Andersen. Byl to on, kdo před pár lety v jednom ze svých blogů použil poprvé pojem kodanizace.
„Kodaň je celosvětovým vzorem pro všechna města, která chtějí, aby se v nich lidem žilo dobře. Znamená to přemýšlet o veřejném prostoru, mít bezpečné ulice, zpomalit auta. Prostě všechno, co děláme tady u nás,“ říká.
„Já mluvím hodně o jízdě na kole, protože věřím, že to je klíč k lepšímu životu ve městech. Když se město stane vstřícnějším k cyklistice, ostatní věci přijdou tak nějak samozřejmě,“ věří.
Na kolo si v Kodani sedají i turisté
Na pověst Kodaně coby cyklistické metropole sázejí i malé turistické agentury, které zahraničním návštěvníkům nabízejí prohlídky města, v sedle a s rukama na řidítkách. Christian Hougaard dal předloni výpověď v práci, koupil 20 retro kol s tlustými pneumatikami a těší se na další letní sezonu.
„Bereme turisty na netradiční místa, mimo centrum, do různých zákoutí, zadních dvorečků, prostě tam, kde žijí lidé v Kodani, kde odpočívají, kam se chodí bavit. Ukážeme jim město takové, jaké opravdu je,“ popisuje.
„Docela by se pro naše cykloprohlídky hodil slogan ‚Kodaň bez malé mořské víly‘,“ naráží Christian na symbol města, slavnou sochu, které se on sám při exkurzích často vyhýbá. Když se ale ptám, co pro něj znamená pojem „kodanizace“, jenom se směje.
„My tohle slovo nepoužíváme, pro nás je tahle kodanizace prostě každodenní životní styl. Kolo máme pořád s sebou. Když jedeme večer do hospody, když jedeme na návštěvu, nevezmeme si taxík, ale kolo. Když jedeme do práce, jakbysmet. Kolo je náš život, jezdíme odmalička. I díky tomu jsme pořád fit.“
Praha je černou dírou na mapě Evropy
První oddělený pás pro cyklisty postavili v Kodani už v roce 1892. Dnes město určuje trendy dál. Třeba cyklodálnicí, která dostala název „had“, podle tvaru, v jakém se vine nad okolní zástavbou. Podle Mikaela Andersena by Praha měla mít podobné ambice.
„Praha by mohla být stokrát lepším místem k životu než Kodaň, už jenom kvůli krásnému centru města. Jenže co se týká cyklistiky, je zatím černou dírou na mapě Evropy. Musíte začít kolo používat prostě k přesunu z místa A na místo B.“
No jestli je to vážně tak jednoduché, možná bychom to mohli zkusit i u nás, ne? V Kodani už dokázali, že ke světlým zítřkům se dá dojet i bez motoru a s vlasy rozcuchanými od větru.
