V Portsmouthu ochutnáte námořní dějiny všemi smysly
Velká Británie je zemí, která je pyšná na svou vojenskou historii, na své válečné veterány a umí své dějiny stravitelným způsobem přiblížit mladším generacím. Velkou pomoc přitom představují skvělá muzea, kde si na zajímavé kapitoly historie může člověk doslova sáhnout. Platí to i pro zbrusu novou expozici Muzea Královského námořnictva ve městě Portsmouth.
Dotýkám se čtyřpalcového děla vymontovaného z britského torpédoborce HMS Lance, ze kterého údajně 5. srpna 1914 padl první výstřel první světové války.
„Právě takovým způsobem můžeme udržet historii stále živou,“ je přesvědčen ředitel expozice Matthew Sheldon. A hned mě upozorňuje na osobní dopisy admirála Fishera, což byl člověk, který zreformoval Královské námořnictvo a který stál za projektem revoluční bitevní lodi Dreadnought.
„Dneska už nestačí položit dopisy do vitríny. Zdramatizovali jsme některé Fisherovy dopisy a zakomponovali je do filmu, na který se návštěvníci můžou podívat,“ říká Matthew a ukazuje mi některé z dopisů lorda Fishera.
Jsou plné velmi šťavnatých výrazů a poznámek typu „po přečtení spalte“, které by člověk od prvního lorda admirality nečekal.
Dotýkat se povoleno. A střílet taky
V muzeu si můžete vyzkoušet, jak před mnoha lety vypadala práce lodních radistů nebo jak operátoři sonaru za druhé světové války lokalizovali pod vodou nacistické ponorky. Osahat si ale můžete i současné technologie.
„Tady ovládáte malého podvodního robota, který má na sobě kameru a vyfotí pod hladinou podezřelé předměty,“ ukazuje mi dobrodružnou aplikaci kurátorka muzea Deborah Hodsonová.
„V roli důstojníka se musíte rozhodnout a případně pošlete miniponorku Seafox, aby minu vyhodila do vzduchu. Takže jste v odpovědné roli minéra,“ znásobuje třas mých rukou.
Z banky rovnou do strážního koše
Nová část stálé expozice portsmouthského muzea se jmenuje příhodně Hear My Story – Vyslechni můj příběh. Je více než sympatické, že žijící britské válečné veterány zpovídali školáci, kteří se zeptali i na věci, které by dost možná dospělí nevyslovili.
Vyprávění námořníků můžete zase vstřebat různými smysly, jako třeba příběh bankovního úředníka Phillipa Needella.
„Když narukoval k námořnictvu, poslali ho do strážního koše, protože měl skvělý zrak a rychle se učil,“ vypráví Deborah. „Aby dokázal rozpoznávat jednotlivé typy lodí, vyrobil si z různých dostupných materiálů tyto modely.“
„V zápiscích popisuje setkání s německými ponorkami, pozorování ledovců v severním Atlantiku nebo epidemii chřipky na palubě lodi,“ přibližuje kurátorka a dodává, že když válka skončila, vrátil se Phillip Needelle zase k bankovní přepážce, jako by se nic nestalo.
Dějiny v rukách jednotlivců
Troufám si říct, že největším tahákem nové interaktivní expozice je velká dotyková obrazovka, rozdělená do šesti částí. Je určena především dětským návštěvníkům, kteří si jejím prostřednictvím mohou pohrát s loděmi, vystřelit z bitevní lodi Bismarck nebo odstartovat letoun z britské letadlové lodi.
Na celé koncepci muzea se mi kromě interaktivního zpracování hodně líbí i to, že se tu návštěvníkům nepodsouvá, co si mají o té které historické etapě myslet.
Některé exponáty se dokonce strefují do britského establishmentu, jako třeba tričko napadající Bushovo a Blairovo irácké dobrodružství. „Jde o to, aby lidé viděli, jak ohromný dopad mají v některých velkých okamžicích dějin činy jednotlivců,“ uzavírá kurátorka muzea.
