V tuniské jazykové škole studují lidé z celého světa. „O arabštinu je opět zájem,“ pochvaluje si učitel
Arabský svět je v poslední době synonymem válek, násilí a nepokojů. Dalo by se proto možná čekat, že zájem cizinců o kulturu a jazyk těchto zemí bude slábnout. V jazykovém institutu Habíba Burgiby v Tunisku ale tvrdí opak. Studentů arabštiny ze všech koutů světa přibývá a zájem o arabský svět roste. Věhlasnou školu pravidelně navštěvují i čeští studenti a arabštinu tu cizince učí už před půl století.
Paní učitelka Núra mi předvádí výslovnost asi nejtěžší arabské hlásky, tedy hrdelnice, která se nazývá ´ajn a kterou někteří přirovnávají ke zvukovému projevu velblouda.
I další hlásky způsobují podle Núry cizím studentům značné potíže. Nejtěžší je prý arabština pro lidi z Dálného východu, protože výslovnost jejich jazyků je příliš odlišná. Arabštinu ale prý neumějí pořádně ani samotní Tunisané.
Škola živých jazyků Habíba Burgiby je ve výuce arabštiny fenoménem. První tuniský prezident ji založil před více než padesáti lety a od té doby sídlí v krásné budově v centru Tunisu.
Spisovná arabština i tuniský dialekt
Vetřel jsem se na jednu lekci arabštiny, učitel Muhammad al-Mastúrí má se studenty hodinu konverzace a u tabule si Korejka Hajín a student jménem Šejch z Mali vysvětlují své představy o rozdělení povinností v domácnosti.
„Arabštinu se tu učí novináři, pak třeba studenti politologie ze západních zemí, jsou tu ale i lidé, kteří mají arabštinu jen jako koníček. Měl jsem případy, kdy studenti nechali ve své zemi studií nebo práce a přijeli na rok studovat sem jenom arabštinu.
Loni jsem tu měl třiasedmdesátiletého pána z Argentiny, vychoval děti, odešel do důchodu a začal se plně věnovat studiu arabštiny,“ vysvětluje Muhammad al-Mastúrí.
Jazyk se sem jezdí učit i mládež z evropských rodin arabského původu, které doma arabštinu postupně zapomínají. Na škole se vyučuje jak spisovná arabština, tak i tuniský dialekt. Lepší postup ale je prý naučit se nejdřív spisovný jazyk, a až pak místní hovorovou formu.
Druhý nejžádanější jazyk na světě
„Když začaly protesty a problémy v arabském světě, zájem o arabštinu se na chvíli snížil. Pak ale naopak výrazně zesílil, protože se celý svět začal o kulturu zemí, kde došlo k revolucím a změnám, zajímat. Všechna média teď o arabském světě a arabských zemích mluví a lidé, kteří dřív o arabském světě nic nevěděli, ho teď chtějí poznat. Po angličtině je arabština druhým nejžádanějším jazykem na světě,“ upozorňuje.
Dávám se do řeči s Muhammadovými studenty a zjišťuji, že anglicky ani francouzsky to nepůjde, takže musím otestovat jejich arabštinu – a funguje to.
„Já se tady na Burgibově institutu učím arabštinu, protože chci u nás v Mali pracovat pro jednu arabskou firmu,“ říká mi vysoký Afričan Šejch a také vedle sedící Hajín z Jižní Koreje má ke studiu praktické důvody: „Pracuju v korejské firmě, která má zakázky v arabských zemích. V Tunisku studuji už dva roky.“
Na Burgibově institutu studují také Tunisané – učí se tu světové jazyky a druží se s cizinci třeba v příjemné kavárně na ulici hned vedle školy.
