Vejce nasladko? V záhřebské restauraci připravují vejce na sto způsobů

Naměkko, natvrdo, míchaná, pošírovaná nebo do skla. Tím asi kulinářská fantazie většiny z nás ohledně vajec končí. Jak se asi musí otáčet kuchař restaurace, jejíž jídelní lístek je celý založený na vejcích? Přesně taková totiž nedávno vznikla jen pár kroků od historického centra Záhřebu.

„Dobré dva roky jsme hledali nápad. Chtěli jsme naši nabídku postavit na surovině, která je dostupná všude a celoročně. A tak jsme došli k vajíčku - seženete ho vždycky a dá se z něj uvařit všechno možné. Je to skvělá základní surovina,“ vysvětluje Gregor Kurtović, jeden z majitelů restaurace Eggspress.

Čtěte také

Vaječný bar

Povídáme si v útulných sklepních prostorách postaršího domu. Na první pohled by člověk řekl, že je to spíš místo pro bar, ale interiér podniku osvěžují čerstvé květiny a pár dekorací ve venkovském stylu zase dodává restauraci vzdušnost. Ideální místo na vydatnou snídani, lehčí oběd nebo večeři.

Protože je právě chřestová sezóna, mám před sebou míchaná vajíčka s divokým chřestem, který se ručně trhá v přímoří. Všechny suroviny provozovatelé restaurace odebírají od chorvatských pěstitelů a výrobců. Chřest je z místní tržnice.

Centrum Záhřebu

„S vejci to nebylo tak snadné. Spotřebujeme jich několik set denně, takže jsme museli hledat středně velkého producenta, který by byl schopen nám denně dodat takových dvě stě tři sta vajec,“ vypráví Gregor Kurtović.

Čtěte také

O kvalitní suroviny jde především

Velkou pozornost majitelé věnovali i dodavateli pečiva. Ať už jde o vajíčka míchaná, pošírovaná nebo třeba omeletu, s křupavým voňavým chlebem z místní pekárny chutnají všechna jídla skvěle.

„Spolupracujeme s jednou záhřebskou pekárnou, která peče chleba podle starých receptur a nepřidává do něj žádná umělá barviva, nic takového,“ zdůrazňuje majitel restaurace. „Zatím podáváme jen bílý chleba, protože tomu dávají Chorvaté přednost. Ale když bude zájem, mohli bychom do nabídky přidat i tmavé pečivo.“

víno, sklenice vína

Trend odebírat od lokálních výrobců se nezapře ani v nápojovém lístku. Na výběr jsou různé chorvatské likéry, piva a v neposlední řadě také vína. A jaké se nejlépe hodí k mému jídlu? Podle Gregora určitě Istrijská malvázija.

„Je to specifický chorvatský druh vína, má lehce nasládlou chuť a k vajíčkům se výborně hodí. Obzvláště, když jsou trochu slanější a kořeněná. Malvazija taky skvěle doplňuje chřest,“ doporučuje.

Šnenokle, paradižot i ptačí mléko

Z vajec se dají připravit také různé dezerty. Čokoládovou pěnu a další, řekněme, obvyklé varianty přeskakuju a ptám se Gregora, co jsou to šnenokle. V Chorvatsku je prý tahle sladkost velmi oblíbená.


V Česku patrně šnenoklím odpovídá dezert s názvem ptačí mléko.

Netrvá dlouho a kuchař mi nese lákavě vypadající skleněnou misku plnou načechraných bílých obláčků, které sedí na žluté pěně. Využívám příležitosti a ptám se, jak se vlastně šněnokle připravují.

„Dáme vařit mléko. Z bílků vyšleháme pevný sníh a lžící z něj děláme takové nočky, které na chvíli ponoříme do vařícího mléka. Pak je vyndáme a mléko použijeme jako základ na žloutkový krém. Přidáme žloutky, vanilku, cukr a nakonec tam ještě vmícháme trochu ušlehaných bílků. To je celé, “ prozrazuje mi kuchař ochotně recept.

Čtěte také

Po snědení nadýchaného, lehkého a zároveň sytého dezertu na internetu pátrám po tom, odkud vlastně pochází. Jmen má celou řadu, třeba v Dalmácii se mu říká paradižot. A původ moučníku? Francie, možná Rakousko. Vajíčka takhle nasladko se totiž jedí napříč Evropou.

autor: tpa
Spustit audio