Velké jako mořský záliv, na severu připomíná fjord, na jihu jadranskou zátoku. Lago di Garda nabízí i výpravy za historií
Italové mu říkají „moře severu“. Z východního na západní břeh dohlédnete. Ze severu pod Alpami ale jeho jižní pobřeží prostým okem neuvidíte. Lago di Garda je prostě nepřehlédnutelné. Nedaleko Shakespearem proslavené Verony ho po sobě zanechal ledovec, který se při sestupování z Alp zarazil o tvrdou žulu a vytlačil do země jezero v podobě lahve. S širokým dnem dole a úzkým hrdlem nahoře.
Teplé, mělké jižní pobřeží s písečnými plážemi je jako stvořené ke koupání a hrám ve vodě. Děti stačí i 10 metrů od břehu, není tu odliv a příliv, a když se omrzí koupání, šlapadla nebo kajaky, dá se vyrazit kolem jezera za historií.
Břehy totiž lemují pevnůstky a hrádky, které měly bránit pronikání barbarských kmenů ze severu do Pádské nížiny. O jejich vybudování se zasloužil rod Scaligerů, kteří oblast kolem jezera ovládali z Verony.
„Nastavěli kolem Laga řetězec pevností, které jsou dnes nádhernými památkami, mají typické cimbuří,“ říká paní Hanka, delegátka jedné z cestovních kanceláří, které vozí české turisty ke Gardskému jezeru. Ráda upozorňuje cestovatele nejen na historické, ale i přírodní zajímavosti.
„Stojíme na hladině ve výšce 65 metrů, takže převýšení jenom na lanovku je 1 700 metrů, převýšení od moře nahoru je prostě fantastické,“ vysvětluje s tím, že jezero, kterému říkají Italové severní moře, je dlouhé je 51 km, široké 17,5 km a hluboké 346 metrů. Voda ještě v polovině července měla 12 stupňů.
Ještě více na sever v samotné špičce Gardského jezera je přírodní úkaz, u kterého bych zůstal stát s otevřenou pusou, kdybych nemusel popisovat, co vidím. 20 tisíc let trvalo vodě z horského jezera Tenno, než si prorazila cestu skálou a začala padat ze 100 metrové výšky do Gardského jezera.
Voda je u Lago di Garda prostě všude, za mnou burácí vodopád Varone, který je uvnitř skal a tříští se uprostřed jeskyně.
