Vídeň jinýma očima. Nový projekt bojuje s turistickými stereotypy i s moderním extremismem

Za pár dnů budou Rakušané vybírat prezidenta. Volby ale mají kvůli jednomu z kandidátů i pachuť extremismu. Právě proti krajní pravici míří i nový rakouský projekt Memento. S chytrým telefonem si můžete projít centrum Vídně a zjistit, kde všude bydleli Židé, než je nacisté z města deportovali do koncentračních táborů.

Zapínám telefon. Jako nejbližší adresu, která ukrývá nějaký příběh, mi displej ukazuje Fischerovy schody 1. Fotka z 30. let napovídá, že tehdy to tu vypadalo trochu jinak. V domě žil jistý Max Gruberger, zemřel těsně před koncem druhé světové války v Terezíně.

Nová webová stránka Memento Wien je optimalizovaná pro smartphony a tablety. Umožňuje vyhledávání podle jmen nebo adresy. „Stačí naťukat memento.wien a objeví se interaktivní plán města. Pomocí GPS telefon najde vaši pozici a ukáže vám bývalé adresy židovských obyvatel v okolí,“ potvrzuje Wolfgang Schellenbacher, který za celým projektem stojí.

Projekt Memento ukazuje, že za seznamem deportovaných vídeňských Židů nejsou jen čísla ve statistikách, ale konkrétní lidé s tváří

Waldheimova aféra

Na přelomu 19. a 20. století byl ve Vídni poměrně silný antisemitismus. Ztotožňoval se s ním i tehdejší starosta města Karl Lueger. Podle Wolfganga Schellenbachera už se ale rakouská metropole s touto historickou kapitolou naučila zacházet.

„Od osmdesátých let, od takzvané Waldheimovy aféry, v Rakousku historické vyrovnání s nacismem hodně pokročilo,“ myslí si autor projektu. „Dnes je ale jiná doba, a když chceme využít všechny fotky a dokumenty, které máme, nejde to bez nejnovějších technologií. Snad se díky projektu Memento dokážeme na tohle téma podívat pod novým úhlem.“

Čtěte také

Někdejší rakouský prezident Kurt Waldheim ještě před zvolením ve svém oficiálním životopise pomlčel o službě v jednotkách wehrmachtu na Balkáně. V následném skandálu nešlo jen o to, jestli o nacistických zločinech věděla hlava státu, ale i o to, jaký vztah k nacismu měli za války Rakušané obecně.

Pravicový extremismus 21. století

Od začátku Waldheimovy aféry letos uplynulo 30 let, a přece je to aktuální téma. 4. prosince budou v Rakousku další prezidentské volby. Za stranu Svobodných v nich kandiduje Norbert Hofer. Průzkumy předpovídají těsný souboj.

Ulice Fischerovy schody je dnes trochu jiná než před 80 lety

Svobodní mají blízko ke krajní pravici, členové strany za to v řadě případů skončili i před soudem. Některé organizace bojující proti extremismu proto vidí ve volbách další osudovou křižovatku, třeba Willi Mernyi z Mauthausenského výboru v Rakousku.

„Rozhodneme, jestli půjdeme směrem k populismu a tolerování krajní pravice. Vedení Svobodných, to jsou extremisté moderního typu. Nejsou to primitivní rváči. Nejsou to antisemiti starého střihu. Radši útočí na muslimy.“

Čtěte také

Podle Mernyiho je zkrátka těžké extremisty vůbec poznat. A podobně těžké je vidět v současném centru Vídně za za výlohami luxusních obchodů oprýskané fasády z válečných let a v nich byty plné Židů, kteří tu kdysi bydleli.

Oživit právě tyto vzpomínky má nový projekt Memento.

autor: vob
Spustit audio