Vítejte v Hunger Kingu! Rozdávají tu peníze a kritizují vládu
Do Budapešti přišel letní Mikuláš, aby obdaroval bezdomovce. A šel na to poměrně složitě. Vybudoval kvůli tomu falešný stánek s rychlým občerstvením.
Hunger King – nepřipomíná vám to něco? Ano, podobně se jmenuje světově rozšířená síť rychlého občerstvení, ale proč je v tomhle názvu zrovna „hunger“, tedy „hlad“? Třeba proto, že nikdo z těch, kdo stojí frontu před tímhle fast foodem v maďarské metropoli, nedostane k jídlu ani drobek.
Všechno vymyslel jeden finský umělec, který s pomocí budapešťských bezdomovců vytvořil neobvyklou performanci, zahrnující menu pro chudé i bohaté, žebrácké tabulky a mnoho dalšího.
Místo hamburgerů se tu rozdávají peníze
Fin Jani je skutečný machr. Hraje si v Budapešti na letního Mikuláše, který přišel, aby rozdával peníze.
Nápad na Hunger King vznikl v hlavě finského umělce Janiho Leinonena, který už vymyslel řadu podobných projektů ve Finsku. Pro jeho práci je charakteristická kritika komzumerismu a nadnárodních společností.
Šel na to poměrně komplikovaně. V centru Budapešti, v uličce za Operou, si s budapešťským finským kulturním střediskem pronajali rohový obchod a předělali ho na rychlé občerstvení s názvem Hunger King.
Místo hamburgerů tu chudým vytrvalcům, většinou bezdomovcům, rozdávají peníze. Ti, kdo jsou ochotni tu stát pár hodin, dostanou v krabičce 3400 forintů, tedy asi 340 korun. V Maďarsku to představuje minimální mzdu přepočtenou na jeden den.
S chudými zacházejí všude na světě stejně, tvrdí umělec
Janiho maďarská pomocnice Lilla Bogdanova vysvětluje, že cílem projektu není pomoci chudým lidem v Maďarsku. Už jen proto ne, protože je obtížné definovat, co je to chudoba. Ale upozornit na negativní politiku maďarské vlády vůči bezdomovcům a vůbec na problém chudoby – to už je jejich cílem.
Samozřejmě tu nejde o rychlé občerstvení! Zdejší nabízený sortiment se přísně dělí na kategorii „rich“ a „poor“. Co skrývá hamburgerové menu pro „bohaté“? Snižování daní, školy pro děti na vysoké úrovni, úlevy při splácení devizového úvěru. A pro chudé? Vyšší daně, státní nestarání se o jejich rodiny, exekuci a vystěhování z bytu nebo policejní obtěžování.
„Jsme na ulici, ale Orbán sedí uvnitř, v parlamentu,“ začíná s vykreslováním svých pocitů věkově neidentifikovatelný bezdomovec. Jeho kamarád se nestydí říct, proč tu stojí v řadě. „Pro peníze,“ přiznává.
„Jde o globální problém,“ říká Jani, který v souvislosti s chudobou nechtěl ukazovat prstem výlučně na maďarskou vládu. „Tuto výstavu bychom mohli uspořádat kdekoli od Paříže po Helsinky, s chudými zacházejí všude podobně.“
Víc než milion lidí v Maďarsku žije pod hranicí chudoby. Jednoho dne nebude chudým Maďarům k jídlu zbývat nic jiného než bohatí… (z oficiálního webu Hunger King)
Na poměry v Maďarsku musel poukázat zahraniční umělec
V hlavním sále galerie jsou na zdi v honosných rámech tabulky z papíru a z umělé hmoty, s nápisy jako například „Přijímám i jídlo, žebrám na život“. Uhodli jste, jde o tabulky, které obvykle drží v ruce žebráci.
Jani dával za originály 2000 forintů, tedy 200 korun, ale rychle se rozšířilo, že nějaký šílený Fin vykupuje tyto pomůcky a ceny se neuvěřitelně zvýšily, tak s tím přestal. A vlastně přestal už i s rozdáváním peněz. I galerii Hunger King ruší.
Najde se však i nespokojený bezdomovec. Podle něj je částka, kterou rozdávali, příliš nízká, nestačí ani na městskou dopravu. „Je politováníhodné,“ říká, „když zahraniční umělec musí upozornit na to, že v Maďarsku něco není v pořádku.“
