Všechno to začalo Eiffelovou věží. Dnes firma rodáka z Tábora vyrábí cihly v Argentině
Z cihel argentinské firmy Ctibor je postavena katedrála ve městě La Plata, známé buenosaireské doky i maják. Firmu dodnes vedou potomci rodiny, která pochází původně z Tábora. Podnikání úspěšně rozvíjejí i přes nejrůznější kotrmelce argentinské ekonomiky a nezapomínají ani na minulost.
Uprostřed velké tovární haly je stroj, vytlačuje jak mlýnek na maso dlouhé kvádry z hlíny. Uvnitř jsou duté a mají několik přihrádek. Cihlové těsto pak jede dál, krájí se na přesný rozměr, po pásech putuje do sušičky a pak už do pece k vypálení. Kolem továrny stojí vysoké komíny.
„Vyrábíme tu 30 tisíc tun cihel za měsíc. Kolik je to cihel? Pořádná hromada,“ směje se Eugenia Ctibor, která mě provátí po areálu firmy nedaleko města La Plata.
Všechno začalo o kus dál, kde stála původní cihelna. Dnes tu najdeme muzeum popisující vznik firmy Ctibor. Založil ji v roce 1905 rodák z Tábora. Studoval v Karlsruhe a pak ho známý francouzský stavitel pozval ke spolupráci na Eiffelově věži a k prvnímu pokusu o prokopání Panamského průplavu.
V Argentině se zúčastnil soutěže o stavbu odvodňovacího systému v Buenos Aires, konkurz vyhrál a cihly se rozhodl vyrábět ve vlastní firmě. Koupil malou cihelnu, rozšířil a vybudoval i bydlení pro dělníky. A přitom stíhal pravidelně jezdit do Čech.
Klíč k přežití na argentinském trhu? Technologie i tradice
Dnes vede firmu Jorge, vnuk zakladatele. Právě je v Německu a nakupuje stroje. Chystá se totiž rozšiřovat továrnu. Cihelna se udržela přes všechny potíže argentinského hospodářství, dokonce i v době bankrotu na přelomu let 2001 a 2002.
Jak říká María Isabel, vnučka zakladatele a viceprezidentka, na měsíc museli zastavit výrobu, ale hned začali pracovat. Eugenia Ctibor, která je čtvrtou generací ve vedení firmy, dodává, že zkrachovaly jen ty firmy, které neinvestovaly do technologií.
„Nevychovávali nás s myšlenkou, že musíme pracovat v rodinné firmě, spíš nám šli příkladem. Když vidíte tu kulturu práce, tu vášeň pro to, co někdo dělá, nakonec skončíte v cihelně,“ vysvětluje Eugenia Ctibor a dodává: „Je to vlastní volba, žádný příkaz.“
Udržují se tu rodinné hodnoty i česká kultura. „Každý rok pořádáme k 28. říjnu výstavu, pozveme nějakého umělce, který v Argentině udržuje českou kulturu, a podáváme česká jídla. Potkáme se a připomínáme si své kořeny, které jsou důležité i pro rozvoj naší firmy,“ popisuje.
