Východní Němci objevují své slovanské kořeny. Nové celovečerní dokudrama odkrývá málo známou tvář německé historie

Liduprázdné a bažinaté země mezi Odrou a Labem osídlili jako první Slované. Před třinácti sty lety tam začali z kmenů, proutí a hlíny stavět první sídliště, ze kterých pochopitelně nic nezbylo. Z pohledu dnešních Němců v Sasku, Braniborsku a Mecklenbursku jsou také Slované jejich dávnými předky. A tak o nich natočili celovečerní dokument.

„Zaměřili jsme se na prostor mezi Odrou a Labem. Nevyprávíme tedy žádné polské, ruské nebo české dějiny, ale vyprávíme o tom, že na východě Německa bylo kdysi slovanské osídlení,“ představuje film autor scénáře Wolfgang Albus.

Nápad natočit tento dokument nosil v hlavě dlouho. Pochází ze západního Německa, kde se, jak říká, hodně učí o Karlu Velikém, Karlovské dynastii a Francích. O tom, že východ země obývali Slované a že se tam dodnes mluví lužickou srbštinou, se prý dozvěděl až mnohem později.

„Existují stovky tisíc filmů o Vikinzích, kteří žili ve stejné době. Stejně tak o germánských kmenech na západě, ale žádný o Slovanech mezi Labem a Odrou. O nich nikdo nic nenatočil,” konstatuje Wolfgang Albus.

Dolní Lužice

Stále žijí mezi námi

„Toto téma tu bylo stále přítomné, ale nikdy se pořádně neuchopilo. Proto bylo pro nás, veřejnoprávní televizi a rozhlas MDR, povinností se mu věnovat,“ potvrzuje Sandro Virolli, ředitel MDR v Sasku.

Jsme v Lužici, v Budyšíně, odkud veřejnoprávní rozhlas i televize vysílá pravidelně pořady v lužické srbštině. Tento region sahá ze Saska až do Braniborska. Na filmovém projektu, který odstartoval už před pěti lety, se podílely také další německé televize.

Kromě odborníků, historiků a jazykovědců se celým dokumentem táhne hraný příběh slovanské rodiny, která nestárne, jen se během staletí mění.

Berlín a medvěd? Chyba lávky!

„Názvy obcí a měst mají velmi dlouhou trvanlivost. Slovanská jména sídlišť a později měst přečkala samotné slovanské obyvatelstvo. Nejkrásnější příklad je Berlín. Jeho původní význam je bažinatá země, lidé žijící v močálech,“ vypráví Wolfgang Albus.

Předpokládám, že tohle o sobě Berlíňané moc nevědí. Často si myslí, že je název jejich města odvozený od medvěda – německy Bär, kterého má toto město na Sprévě i ve svém znaku.

„Nebo třeba Drážďany. Původ tohoto názvu znamenal v tehdejší slovanštině lidi, kteří žijí v lese,“ dokládá dalším příkladem scenárista a netají se tím, že to jsou nejen pro něj fascinující zjištění.

Různé kořeny, jedny dějiny

Ovšem nejen podle názvů obcí se dá určit, kdo v nich kdysi žil. První Slované na tomto území své mrtvé spalovali, Frankové a Sasové je pohřbívali do země. V tom mají archeologové jasno.

„Podle nás nelze na východě Německa oddělovat německé a slovanské dějiny, protože jsou společné,“ shrnuje Wolfgang Albus poselství svého filmu, jehož celý název zní Slované – naši tajemní předci. Německé televize jej odvysílají na konci roku.

autor: Pavel Polák
Spustit audio