Z legendárního římského filmového studia Cinecittà je muzeum zašlé slávy
Před osmdesáti lety založili v Římě slavné filmové studio Cinecittà. Natočily se tam tisíce televizních i filmových snímků včetně těch kultovních, jakou jsou třeba Sladký život, Ben Hur či Kleopatra. Z původních kulis toho však moc nezůstalo, před deseti lety totiž část studia zachvátil požár. A i když slavný areál zmodernizovali a zřídili v něm také muzeum, je to místo spíš pro nostalgiky.
Průvodkyně Chiara nás vyzývá, abychom si bouchli do tlusté kamenné stěny. Následně zjišťujeme, že je to jen jakýsi papundekl. Neměli bychom se moc divit, jsme přece v kulisách a ve filmu jsou možné jakékoliv triky.
Zpustlé vzpomínky
Filmové studio Cinecittà je rozsáhlé, ale působí trochu zpustlým dojmem. Italové nedokáží udělat z míst s tak velkým historickým významem turistickou atrakci.
Čtěte také
Možná je to logické. „Ta doba už je pryč, odešli slavní herci a zůstaly jen vzpomínky,“ konstatuje smutně asi sedmdesátiletá paní, která si také přišla prohlédnout rozsáhlý areál bývalých studií.
Průvodkyně Chiara nám ukazuje kulisy, které použil Martin Scorsesee pro film Gangy New Yorku. Původně chtěl využít kulisy nezapomenutelného snímku Sergia Leoneho Tenkrát v Americe, ale zjistil, že z nich už vůbec nic nezůstalo.
Areál je rozdělen do několika oblastí. V jedné části najdete ulice, domy i maličká náměstí – to vše se ve filmech, většinou italských, objevilo. Pak se můžete podívat do rozsáhlých hal, kde se točila řada snímků, ale kulisy zmizely, nic tam nezůstalo.
Chiara mi prozrazuje, že největší hodnotu má asi část, kde jsou kostýmy z Felliniho filmů, ze slavných snímků Kleopatra, Quo Vadis nebo z filmů Lucchina Viscontiho.
Muzeum pro babičky a dědečky
Je to takové statické muzeum. V ateliérech můžete zhlédnout ukázky z filmů, trochu bez ladu a skladu. Menší místnosti jsou věnovány jednotlivým odvětvím filmového řemesla – dozvíte se, jak se píše scénář či míchá hudba. Ze všeho ale dýchají 70. a 80. léta. Nemohu si pomoci – Cinecittà je muzeum filmu pro babičky a dědečky
Pátrám pochopitelně po všem, co se týká filmů Sergia Leoneho. Je mu věnována zvláštní místnost s velkým portrétem, na obrazovce běží pořád dokola rozhovor se slavným režisérem a na plátně sestřihy filmů. Ale je to všechno tak banální, že máte pocit, jako by Leone žil snad v 19. století.
A uvědomujete si, že na sny si nelze sáhnout. Věříte, že tu najdete kulisy k filmům Prázdniny v Římě nebo Sladký život, které se tu také točily, ale samozřejmě tu nejsou.
Před několika lety toto místo výrazně modernizovali, vytvořili tu části pro děti, zábavní park a postavili nové restaurace. Ale jak jsme se s několika ostatními návštěvníky shodli, raději bychom si prohlédli skutečnou fontánu di Trevi.
Související
-
Filmy točil spíš žaludkem než mozkem. Michelangelo Antonioni...
Spolu s Federikem Fellinim a Luchinem Viscontim bývá Michelangelo Antonioni řazen do triumvirátu největších italských režisérů. Věhlas si získal osobitým stylem, kt...
-
Hudba žije s filmem. A když ne, je něco špatně, ví...
Nejznámější skladatel filmové hudby je takovou osobností, že dojímá i samotné členy orchestru, s nimiž koncertuje. Ital Ennio Morricone si ani v 87 letech nepřipouš...
