Ze švédské čokolády mají radost alergici. Neobsahuje lepek, vejce ani ořechy
Tradici ve zpracování kakaa nemají pouze v Belgii, Holandsku nebo Švýcarsku. Výbornou čokoládou se pyšní i ve švédském Malmö. Zdejší továrna funguje s přestávkami už od roku 1888 a receptura jedné z čokolád, kterou vyrábí, je stará už téměř sto let.
Bývalý majitel a současný manažer čokoládovny Lars Lindh mi ve skladišti surovin ukazuje nakoupenou kakaovou hmotu a nepražené kakaové boby.
Zcela bez alergenů
Lars mě upozorňuje na zajímavou skutečnost, že 50 procent jejich hmotnosti tvoří tuk. Ten se při úpravě neodebírá, ale naopak se k němu přidává další, který čokoládovna nakupuje z Holandska.
Firma tak nahrazuje emulgátor sójový lecitin, který se jinak podle Larse používá pro lepší propojení cukru a kakaového tuku.
V celé továrně nepoužívají ani žádné ořechy a na své produkty hrdě píšou, že jsou bez alergenů. „Je to jeden z důvodů, proč se naše produkty tak dobře prodávají,“ myslí si manažer a dodává, že čokoláda z Malmö neobsahuje ani žádný lepek nebo vejce.
Znovu vzkříšená legenda
Kakaové boby se nejprve upraží, rozdrtí, vyfoukají se z nich slupky a poté zamíří do výroby o patro níže. V menší vyhřáté a příjemně vonící místnosti stojí dva stroje, které připomínají míchačku. Jde o takzvané konše, tedy zařízení na hnětení čokoládové hmoty.
Uvnitř se nachází čokoláda podle speciální místní receptury. Ta pochází z roku 1910, a to i přesto, že firma, kterou teď Lars vede, působí na trhu až od roku 2004. V Malmö vznikla čokoládovna už v roce 1888, ale zanikla v 90. letech minulého století.
Současná firma začínala v jejích opuštěných prostorech a navázala i personálně. „Vnuk majitelů původní továrny stále žije, je mu kolem osmdesátky,“ říká Lars Lindh. „Dlouhou dobu byl v našem představenstvu. Právě od něj máme recepturu na tu původní čokoládu.“
Čokoláda pro každého
Z konšovacích nádrží už čokoláda míří na plnění do forem a pak ke 27 metrů dlouhému chladícímu zařízení. Ve stejné hale ji pak ještě stroje zabalí do igelitu a papírového obalu.
Odtud už čokolády míří k zákazníkům – třeba do podnikové prodejny, která sídlí v budově už zmiňované původní továrny. Sem si ji přišla koupit také Charlutta ze Stockholmu. Zdejší čokoládu má prý velmi ráda.
Místní obsluha ale ráda pomůže i těm, kteří se nevyznají. Paní za pultem nejprve vytipovala nějakou čokoládu pro mě, ale hned se zeptala, zda mám také partnerku, a rychle vybírá i něco pro ni.
Pokud se někdy rozhodnete sem do čokoládovny vydat, připravte si velkou tašku.
