"Z lásky ke krásnému a zpěvu vůbec, z touhy po zdokonalování sebe samých, z povinnosti předávat dál dary, kterých se nám dostalo, z potřeby scházet se s lidmi, kteří mají stejnou lásku k hudbě, z úcty k dobrým tradicím spolků a sdružení z dávné i nedávné minulosti..." To je část programového prohlášení, se kterým v roce 1992 začínalo pěvecké sdružení CANTUS Jaroměř. Jeho počátky se ale dají vystopovat už v roce 1988, kdy se zrodila myšlenka a chuť zazpívat si písně z České mariánské muziky od Adama Michny z Otradovic; tehdy se sešlo šest zpěváků: soprán - Marie Fejtková, tenor - Pavel Smékal, dva alty - Marcela Jirásková, Olga Mertlíková a dva basy - Karel Vik a Jiří Pilař.
Dnes čítá CANTUS Jaroměř "pouhých" patnáct členů - čtyři soprány, pět altů, tři tenory a tři basy. V průběhu roků soubor nacvičil a provedl mnoho dalších písní a skladeb různých žánrů (duchovní hudba, lidové písně, spirituály...) od různých autorů od renesance až po současnost. Koncertů bylo za tu dobu už víc než 150 - po vlastech českých i moravských, ale i několik v Polsku, Německu a Itálii; připočteme-li k tomu ještě víc než 270 dalších různých vystoupení a akcí na veřejnosti, dospějeme k úctyhodnému číslu.
Cantus JAROMĚŘ natočil dvě CD - první s názvem "Cantus Jaroměř" a druhé s titulem "Cosi nového". Z těchto CD jsou také ukázky, kterými se jaroměřský soubor představuje v projektu RAMPA.
A závěrem ještě jedno krédo: "Sešli jsme se jako amatéři a amatéry v tom nejlepším slova smyslu chceme zůstat. Ve snaze nevzdát se jednou dosažené mety, trvale zdokonalovat svůj projev a tím získávat více radosti z dobrého díla. Musíme však přinášet i určité oběti. Je to především volný čas náš a někdy i našich rodin, ochota podřídit se potřebné kázni a velká tolerance a slušnost k jednotlivým členům sdružení."
[
