Lékárník, učitel nebo IT specialista - to jsou nejčastější povolání členů TiKo. Všichni mají jedno společné - radost z muzicírování a úctu před taktovkou dirigenta Víta Marečka.
Do Rožnova pod Radhoštěm by měli vyrazit milovníci jazzu a klasického swingu a také všichni ti, co mají rádi uvolněnou atmosféru. V tančírně v nedalekém Frenštátě, na rožnovském náměstí, nebo v místním parku - tam všude můžete narazit na 4 nadšené saxofonisty a jejich pestrý repertoár.
„Hrát Richtera není brnkačka,“ říká umělecký vedoucí Holešovského komorního orchestru Ivo Kurečka. Řeč je o hudbě slavného skladatele z Holešova – Františka Xavera Richtera –, od jehož narození uplynulo v roce 2009 přesně tři sta let. A Holešovský komorní orchestr, který v roce 2009 vznikl, nemůže hudbu tamního rodáka nehrát! Ovšem nejen hudba Františka Xavera Richtera, ale třebas také Vivaldi, Zach anebo doprovod Chopinova Klavírního koncertu či Straussův Radeckého pochod (možná v souvislosti s tím, že kastelánem holešovského zámku je potomek slavného maršála Jaroslav Radecki).
Moravský Holešov je líheň nadšeneckých hudebních souborů, a to velmi rozmanitých. K hudební tváři Holešovska už několik let patří vystoupení souboru AVRIX, který se zaměřuje hlavně na renesanční hudbu, ať už francouzskou, italskou, španělskou či anglickou. V jeho podání tedy můžeme slyšet skladby Thomase Morleyho, Johna Dowlanda, Orazia Vecchiho či Miguela de Fuenllany. V roce 2004 se AVRIX začal věnovat také sefardským písním, renesančním písním španělských Židů, o kterých (níže) hovoří zpěvačka Kateřina Jurášková. Spolu s ní tvoří holešovský soubor AVRIX ještě Danuše Pospíšilová (kytara, loutnová kytara) a Miroslava Kollerová (djembe). Na RAMPĚ přinášíme mimo jiné ukázky z prvního CD souboru AVRIX, věnovaného právě sefardským písním – ke členkám souboru se na něm přidal bubeník Jiří Bouda.
Patří k těm souborům v našem projektu, které mají úctyhodnou tradici sahající až do 19. století – v tomto případě do nadšeného a aktivního života předminulého století ve východočeských Athénách a současně rodišti Bedřicha Smetany.
Hudební ukázky, které si v podání Litomyšlského symfonického orchestru můžete poslechnout, byly nahrány na prvním koncertu Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles 17. dubna 2010 v sále Filharmonie Hradec Králové. Po tomto koncertě vznikl také rozhovor s dirigentem orchestru Janem Šulou, který hovoří o tradici orchestru i o jeho současné podobě.
Soubor pracujících Třineckých železáren, pod tímto názvem bylo v roce 1955 založeno dnešní Pěvecké sdružení Martinů (tento název sbor přijal deset roků po svém vzniku). Téměř půl století sbor vedl sbormistr Václav Štývar, pod jehož vedením „Martinů“ získalo mnohá ocenění u nás i v zahraničí. V letech 2001–2005 sbor dirigovala Daniela Slawińska. Dnes je v čele sboru Michal Zátopek, pod jeho vedením vzniklo první CD tohoto souboru natočené v Ostravském rozhlase.
Z Holešova do Číny a zpět! - Takový je cestovní plán Holešovského dětského sboru "Moravské děti" na rok 2010. Ale nepředbíhejme! Sbor založil v roce 1974 Karel Košárek při tehdejší Lidové škole umění. Sbor se postupem času vypracoval a patří dnes k našim špičkovým dětským sborům. Zpívají v něm děti z Holešova a okolí ve věku od 6 do 18 roků... Významnou etapu v historii sboru znamenalo sbormistrování Michala Vajdy. Dnes je sbormistryní Moravských dětí Lenka Polášková.
Soubor zobcových fléten existuje při Základní umělecké škole Václava Kálika v Opavě. Funguje od roku 1984 a pracuje s žáky přípravného oddělení dechových nástrojů. Jádro souboru tvoří mladí hráči na sopránové zobcové flétny. Kromě té se ovšem hraje i na další flétny: na altovou, tenorovou i basovou, ovšem taky na nástroje rytmické (tamburína, triangl, bubínek) a od roku 1999 dokonce na dvě loutny.
Opavská ZUŠ Václava Kálika je mimořádně aktivní a hudebními soubory doslova překypuje. Funguje při ní Opavský studentský orchestr (který na RAMPĚ také představujeme), akordeonové orchestry, cimbálové muziky, soubor zobcových fléten, mažoretkové skupiny, dechový a swingový orchestr. A také se zpívá: v roce 1982 vzniklo Dětské sborové studio Jeřabinka, které dnes sdružuje ještě dva přípravné sbory: Malinku a Ostružinku. Každý rok sbory pořádají na 30 samostatných koncertů doma i v cizině; Jeřabinka přitom zpívala v Polsku, Slovinsku, Rakousku, Holandsku, Německu, USA, Japonsku, Francii.
"My jsme Slované a žijeme podél západního moře (Jadranu). Hrajeme na tambury (...) a žijeme v míru." Takhle příkladně pacifisticky, s typicky "slovanským holubičím" nádechem prý odpověděli tři Slované, zajatci byzantského krále Maurikia, když se jich v roce 591 n. l. ptal, kdo jsou, proč nejsou ozbrojeni a mají v rukou podivné hudební nástroje. - Trocha dějepisu v tomto případě vůbec není od věci: tak dávnověké kořeny totiž má tamburašská hudba, která má v současnosti dvě významná evropská centra: Balkán a moravskoslezskou Studénku! Co to ale je tamburašská hudba, respektive tamburašské nástroje? Jde o trsací hudební nástroje, jejichž původ je prý v Indii, dnes se však na ně hraje hlavně v zemích jako Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Srbsko, Chorvatsko či Makedonie. Jde o nástroje se zajímavě znějícími jmény: brač, bisarnice, bugarie, kontrašice, berde; více o nich najdete zde: www.tamburasi.ic.cz/nastroje_m.htm.
"VYŠŤÁVIT Z TOHO, CO SE DÁ!" - To je jeden z typických výroků dirigenta Petra Lichnovského během zkoušek sympatického komorního tělesa z Kopřivnice. Znamená to, že hráči sice hrají moc dobře a pěkně, ale na výrazu ještě mohou přidat; výrok je to kouzelný a hlavně účinný! Komornímu orchestru Kopřivnice to totiž hraje skutečně dobře! Orchestr z města "TATRY" zkouší pravidelně každý pátek v budově Základní umělecké škole Zdeňka Buriana (slavného ilustrátora knížek o pravěku a kopřivnického rodáka); ta ovšem orchestru neposkytuje jenom zázemí - členy KOKu jsou někteří absolventi i učitelé hudební školy. Průměrný věk hráčů je 35 let. O vzniku orchestru ví nejvíc jeho zakladatelka Markéta Melčáková a kronikářka Věra Kahánková (poslechněte si rozhovor s nimi!), každopádně: KOK zahájil svoji činnost v roce 1995 a z původních cca 14 členů se rozrostl na dnešních dvacet. Je však pravidlem, že každoročně před Vánocemi se orchestr spojí s kopřivnickým Pěveckým sdružením. Společně pak absolvují šňůru téměř desítky vánočních koncertů v Kopřivnici a okolí. S kopřivnickými pěvci absolvoval orchestr zájezd do Francie (podzim 2005) a do Itálie (léto 2008). V roce 2004 vyšlo společné CD s názvem "Hudba v chrámu sv. Bartoloměje".
"Někdy to jsou skutečně fantastické zážitky. Několikrát jsme hráli Dvořákovu Novosvětskou. Přiznám se, že jsem tehdy pilně cvičil, takže jsem ji ovládal, a to je hodně povznášející muzika. Nebo Dvořákovo Stabat mater. Když je člověk v orchestru, muzika je kolem vás, tak vás to strhne! A to je nejkrásnější!" říká dlouholetý člen Symfonického orchestru Frýdek-Místek pan Květoslav Vojtovič, profesí projektant.
Opavský studentský orchestr, který má v současnosti asi 20 členů - hráčů na smyčcové nástroje, existuje při Základní umělecké škole Václava Kálika v Opavě. Začal se rodit v době, kdy na školu v roce 1992 přišla pedagožka Naďa Hanousková, která převzala vedení tehdejšího školního smyčcového orchestru. Hned v roce 1993 zažil soubor velký úspěch, když v ústředním kolem celostátní soutěže ZUŠ získal 1. místo a ještě k tomu zvítězil ve své kategorii v soutěži Concerto Bohemia. Následně přijal jméno Dětský komorní orchestr, a když jeho hráči dál nezadržitelně rostli, přejmenoval se na Opavský studentský orchestr. Těleso už toho hodně nacestovalo; hráči se už podívali do Polska, Lotyšska, Finska, na Slovensko nebo do Itálie. Na přelomu dubna a května 2009 se Opavský studentský orchestr chystá do Belgie.
