Jak přežít v přírodě? Naučte se rozdělávat oheň, najít vodu a orientovat se v terénu

21. květen 2015

„Přežít se dá i s málem, my máme jako heslo – co nemáš, nepotřebuješ,“ říká Amar Ibrahim, instruktor kurzů přežití. O řešení krizových situací, které vás mohou na cestách potkat, s ním v pořadu Mezi kontinenty mluvila Klára Škodová.

Především ti, kteří neholdují organizovaným zájezdům a raději jezdí do zahraničí na vlastní pěst, by si v případě jakýchkoliv problémů měli umět poradit. „Jde o to, aby člověk neupadl do šoku, musí se umět zahřát, důležité je získat vodu. Něco se vám může stát i za barákem, když někam spadnete.“

Do krabičky poslední záchrany přibalte tampon a kondom

Tradiční foglarovská krabička poslední záchrany obsahuje například zápalky, škrtátko, svíčku, papír a tužku, nůž, provázek, kompas, dobré je přidat i něco na filtraci vody, používané léky nebo čelovku. Co ale Foglar ve své KPZ určitě neměl, je tampon a kondom.

„Tampon, to je čistá bavlna, stačí jedna jiskra a ihned to chytne. Ráno do něj v trávě nachytáte rosu a napijete se. Když si ho nařežete, tak s ním rozděláte až pět ohňů. Začne pršet nebo se budete někde brodit, nemáte voděvzdorný telefon, tak si ho dáte do toho prezervativu. Dá se použít i jako nádoba na vodu,“ vysvětluje Amar Ibrahim.

Základ je nepanikařit, umět najít vodu a rozdělat oheň

„Když tady přežije zvíře, proč bych nepřežil já. Bez vody člověk vydrží 3 dny, bez jídla až 30. V Evropě s vodou takový problém není, stačí chodit po stezkách zvěře, v údolích. Když vodu nenajdete, seberte si ráno rosu, třeba si uvážete tričko kolem kotníků a projdete se a vyždímáte ho. Můžete si vyždímat i mech, ta voda je zelená, ale nemusíte ji filtrovat.“

Amar Ibrahim ale rozhodně nedoporučuje se napít z žádného toku i studánky, nikdy nevíte, čím může být voda znečištěná. Vždycky byste ji měli přefiltrovat, převařením nebo chemicky. „Můžete si dát i vodu do PET láhve, tu si přivázat na batoh, celý den s tím jdete a UV záření to přefiltruje.“

Vody z mechu se můžete bez obav napít

Pokud rozděláváte oheň, měli byste si nejdříve udělat rošt, abyste ho nedělali na studené nebo mokré zemi. „Dát dřívka, na to uschlé větvičky, kůru ze stromu a do toho hodit jiskru. Je potřeba si připravit 3 vrstvy dřeva, od nejjemnějšího přes malé větvičky a postupně to zvyšovat. Ty kupy si udělejte ještě než oheň rozděláte, protože vám to rychle shoří. Když nemáte sirky ani křesadlo, je to problém, oheň rozděláte třeba i hypermanganem a cukrem.“

V noci pak mohou teploty klesat velmi nízko, při přenocování v lese máte vyhráno, pokud najdete listí. „Zahrabat se do listí, nejlépe si ještě udělat pod sebe rošt ze dřeva. Je lepší spát v takovém polosedu, tím ta teplota v těle víc vydrží.“

Jídlo? Můžete se „pást“

„Třeba u kopřiv stačí, když si srolujete lístek, abyste se nepopálili, a dá se to normálně jíst. Pampelišky se dají jíst, teď na jaře jsou výborné výhonky smrčků, v tom je hrozně vitamínu C, je to takové nakyslé. Co neznáte, raději nejezte. Na delší dobu jsou pak i různé pokusy, s tou květinou si nejdříve potřete kůži, když se neudělá vyrážka do hodiny, potřete si rty, když se nic nestane, kousíček sníte, nestane-li se nic do tří hodin, sníte toho víc, ale to už je takové dlouhodobé přežití.“

Cestou ven z problémů pro vás může být vodní tok, dráty elektrického vedení nebo například zvířecí stezka. Kdo se ztratí, nesmí začít zmatkovat a chodit dokola, je lepší chvíli zůstat na místě, jestli vás nenajdou záchranné týmy. Když místo opouštíte, je dobré tam nechat vzkaz, kterým směrem odcházíte, kdy a info o zdravotním stavu. A měli byste si značkovat cestu, zalamovat větvičky. „Dneska je celý svět dobře zmapovaný, doporučuji takovou vychytávku, nemít tu mapu na papíře, ale nechat si ji vytisknout na látku, třeba na tričko. Máte ho pořád s sebou a snadno se usuší,“ radí Amar Ibrahim.

Místo spacáku listí
autor:
Spustit audio