Nejvíc potřebují pomoc větší děti z dětských domovů, ne miminka

Děti z dětských domovů potřebují co nejlíp vykročit do života a k tomu potřebují pomoc zvenku - Foto:  pixabay.com

Děti z dětských domovů potřebují co nejlíp vykročit do života a k tomu potřebují pomoc zvenkuFoto:  pixabay.com

Dlouhá léta pracovala jako realitní makléřka. Pak se ale narodil její třetí potomek a jí se od základů změnil život. Rozhodla se pomáhat dětem z dětských domovů a natrvalo přešla ze sektoru ziskového do neziskového. Co ji k tomu vedlo a jak těžké, nebo lehké vlastně je pomáhat dětem? I o tom mluvila zakladatelka a ředitelka obecně prospěšné společnosti Dejme dětem šanci Michaela Chovancová.

Obecně prospěšná společnost Dejme dětem šanci pomáhá dětem a mladým lidem z dětských domovů při jejich začlenění do společnosti po opuštění dětského domova. Michaela Chovancová je přesvědčena, že právě tyhle děti naši pomoc potřebují mnohem víc než ty nejmenší. „Lidé se snaží nejvíc pomoct těm nejmenším, miminkům nebo batolatům, protože tyhle děti vzbuzují asi větší emoce než nějaký čtrnáctiletý puberťák, ale paradoxně je to právě on, kdo tu naši pomoc potřebuje víc. Protože jeho za pár let čeká nejtěžší krok v životě, kdy bude muset dětský domov opustit a bude plně závislý jenom sám na sobě. Tyhle děti nemají často ani naučené běžné vzorce chování a jakákoliv pomoc zvenčí je pro ně ohromně prospěšná, troufám si tvrdit, že bez té pomoci zvenčí se ten vstup do života ani nedá zvládnout bez nějaké újmy,“ vysvětluje Michaela Chovancová. 

Když Michaela založila Dejme dětem šanci a začala dětem pomáhat, překvapila ji řada věcí. Třeba úroveň dětských domovů, to, že dětské domovy nejsou dlouhé chodby s ložnicemi, kde spí desítky dětí společně, ale fungují tam oddělené bytové jednotky. To, že většina dětí v domovech je v kontaktu se svými biologickými rodiči, i to, že některé děti jsou tam na svou vlastní žádost. „Takových není málo, jde spíš o starší děti od patnácti let výš, které si střízlivýma očima dokážou vyhodnotit situaci doma a je jim jasné, že pokud by zůstaly ve své rodině, nebyly by schopné ani absolvovat střední školu. Jsou to většinou děti z rodin, které už sociální úřad sleduje. Obdivuju jejich odvahu, že si samy dojdou za sociální pracovnicí, aby si to zařídily,“ vypráví Michaela Chovancová. 

Obecně prospěšná společnost Dejme dětem šanci pomáhá dětem a mladým lidem z dětských domovů na jejich cestě k samostatnosti. Usnadňuje jim úspěšné začlenění do společnosti po opuštění dětského domova. Hledá pro děti podporovatele, patrony, přátele, zaměstnavatele a dárce. Ve spolupráci s vedením dětských domovů zařazuje do projektů děti, pro které je podpora potřebná. Nepodporuje dětské domovy, ale konkrétní děti.

Hostitelská péče 

Možností, jak dětem z dětských domovů pomoci, je hostitelská péče, o které se mezi lidmi moc neví. Jde o to, že dítě z dětského domova vlastně chodí do jiné rodiny na návštěvy. „Jde o potkávání se s dítětem, nejdřív v jeho prostředí, a pak časem může přijít k vám na víkend nebo třeba i na prázdniny. Musí to schválit sociálka a dětský domov. Každý, kdo by měl zájem o takovou formu pomoci, může kontaktovat nás nebo dětský domov ve své blízkosti a domluvit se,“ vysvětluje Michaela. Víc informací můžete najít na www.dejmedetemsanci.cz 

Autor:  Kateřina Kubalová, Jana Kudláčková
Pořad: Až na dřeň  |  Stanice: Regina DAB Praha
Čas vysílání: neděle 12:04  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 6. dubna  2016     Video  rubrika: Až na dřeň

    Kafe a cigárko má teď pauzu

    Vystudovala konzervatoř a publikum si získala nejen svými rolemi, ale i blogem, za který dostala prestižní ocenění Magnesia Litera. Proč má teď populární blog Kafe a cigárko pauzu a jak vítězka taneční soutěže Star...

     
  • 4. ledna  2016     Audio  rubrika: Až na dřeň

    Daniel Hůlka: Už v první třídě jsem chodil za školu

    Začínal jako operní pěvec. Pak ale přišel legendární muzikál Dracula, který ho katapultoval mezi hvězdy první kategorie. V pořadu Až na dřeň prozradil Daniel Hůlka, jaké bylo jeho dětství, proč je mu jeho tatínek vzorem,...

     
  • 9. března  2016     Video  rubrika: Až na dřeň

    Byla jsem občanem druhé kategorie, ale zato v dobré společnosti

    Politika ji dlouho vůbec nezajímala. Pak ale přišel rok 1968 a jí se změnil život. Ze studentky se stala disidentkou. Jaké byly dny a týdny ve vězení pro matku malého dítěte? Vypráví novinářka Petruška Šustrová v pořadu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace