Meteorologický balon nad pražskou Libuší připomněl 100 let od objevení kosmického záření

Přípravy na slavnost vrcholí. Nechystají ale se sklenky a šampaňské. Dnes poteče jen vodík…

Krátce před čtvrt na osm ráno se vznesl k nebi ze zahrady libušské observatoře plastový meteorologický balon. Je to takřka na minutu sto roků od startu objevného letu, který tehdy devětadvacetiletý Victor Hess uskutečnil v Ústí nad Labem.

„Protože byla koncem 19. století objevena radioaktivita, tak si většina odborníků myslela, že je to záření, které vystupuje ze země a ty pokusy, které byly vykonány ještě před Hessem a které vykonal zejména německý jezuita Theodor Wulf, který nejprve sestoupil do nějakých podzemních jeskyní a myslel si, že když bude blíž záření, tak že bude mít vyšší intenzitu a nebyla to pravda, a potom zase vylezl na Eiffelovu věž a myslel si, že když bude dál od toho záření, že to bude menší intenzita, tak to také nebyla pravda. Takže to Hesse inspirovalo k tomu, že zřejmě tam bude nějaký jiný problém, že to možná není ani zemské záření. A proto vymyslel ten pokus s balonem," vysvětlil fyzik Jiří Grygar s tím, že Hessovi se podařilo vystoupat až do výšky 5 kilometrů, což bylo na tehdejší dobu unikum.

Logo|foto:Český rozhlas

A proto, jak poznamenal historik z ústeckého městského muzea Martin Krsek, se mladý vědec musel během riskantního letu potýkat s mnoha obtížemi:

„Především nedostatek kyslíku v těch velkých výškách. Bylo mu velmi špatně, musel neustále myslet na to, že musí udržet pozornost, přičemž ztrácel vědomí. V tu chvíli tedy dal povel a balon začal klesat."

Paradoxně právě proto se ale Hessovi podařilo shromáždit dostatek vědeckých důkazů. Měřil totiž při vzestupu i sestupu, což bylo důležité, aby mohl definovat zcela nový jev - kosmické záření.

Kupodivu se z Hesse nestala žádná celebrita. Dobový tisk si jeho cesty sotva všiml. Zato rakouská monarchie podle Martina Krska vědci přála. Na svůj výzkum už tehdy získal něco jako grant.

„Skutečně si zažádal o finanční podporu, Akademii věd můžeme říci. Nebyla to žádná levná záležitost. Ten start z Ústí nad Labem vyšel Hesse na 540 rakouských korun, což je desetina pořizovací ceny balonu."

Sonda, která dnes byla v Libuši vypuštěna, se běžně užívá k měření, a to ve výšce 30 kilometrů. Tam obyčejně vystoupá během 90 minut a pak asi půl hodiny klesá. Ta naše podle meteorologů pravděpodobně skončila u Mladé Boleslavi.