OBRAZEM: Spitfire na Hradčanském náměstí připomíná návrat letců z Británie
Slavnost na pražských Hradčanech dnes připomněla 70 let od návratu československých letců z Anglie do svobodné vlasti. Ve službách Britského královského letectva se za druhé světové války proslavili hlavně v bitvě o Británii. Na Hradčanech bude také do zítřejšího odpoledne stát maketa britské stíhačky spitfire ve skutečné velikosti.
Slavnou kapitolu z české historie si u legendárního letounu spitfire, který je symbolem československých letců v řadách RAF, připomněli mimo jiné váleční veteráni Emil Boček, Pavel Vranský a Viktor Velemin.
Kolem stroje, byť jde o maketu ve skutečné velikosti, se shromáždili také účastníci slavnosti a stovky přihlížejících. Památku hrdinů, kteří bojovali v RAF, uctili vojenskou večerkou.
Na přílet hrdinů z Anglie čekal před 70 lety letecký mechanik Karel Bažant. Mezi letci měl několik přátel.
Slavnost na Hradčanech připomněla 70 let od návratu československých letců z Anglie. Na místě natáčel Jaroslav Skalický
„Najednou nad hlavami hejno letadel, bylo jich 54. Letěli přes Prahu, tam se otočili a zpátky přes Hrad, přistávali na Ruzyni. To už jsme všichni spěchali, abychom tam byli a mohli je přivítat. Měli jsme radost, že už to skončilo a že se ve zdraví vrátili. I když tak pozdě,“ přibližuje Bažant.
Národ československé letce tehdy bouřlivě vítal a oslavoval. Po nástupu komunistického režimu se ale vše změnilo. Válečné hrdiny věznil a posílal do pracovních táborů.
„Setkal jsem se s nimi i tady na Hradčanech. Tady je Kapucínská ulice a v čísle 2 vojenská věznice. Když se tam ráno otevřeli dveře na chodbě, tak jsem uctivě zdravil do protějších dveří generála Janouška. Tam byla elita armády,“ vzpomíná letecký mechanik.
Na doživotí odsouzený generál Karel Janoušek byl jediným Čechoslovákem, který získal hodnost leteckého maršála RAF. Ostudné pronásledování válečných veteránů dnes připomněl i ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO.
Mezi veterány, kteří si připomněli návrat československých letců z Británie do vlasti, byl i letecký plukovník Emil Boček
V dopise vyjádřil hlubokou úctu a obdiv všem Čechoslovákům, kteří byli členy RAF. Podle něj nikdy nebude možné beze zbytku splatit dluh, který vůči nim společnost má.
Hosté vzpomínkové akce položili květiny ke zlaté desce československých letců v katedrále sv. Víta. Kardinál Dominik Duka se připojil modlitbou.
V Britském královském letectvu bojovalo za druhé světové války 2500 československých letců. Více než 500 z nich se konce války nedožilo.
